Důchodové reformy se lidé bojí. Přijdou o peníze?

Praha - Informovanost ekonomicky aktivních obyvatel ČR o probíhající penzijní reformě je stále velmi nízká, z porovnání výzkumu agentury STEM/MARK pro Fincentrum z října 2011 a února 2012 vyplývá, že 76 procent Čechů má obavy o své úspory. Výsledky průzkumu společnosti zveřejnily ve čtvrtek.

Z další výsledků vyplývá, že pouze dvě procenta populace věří, že se díky reformě budou mít v důchodu lépe (vs. 1 % v říjnu 2011). Do 2. pilíře reformovaného důchodového systému plánuje v tuto chvíli vstoupit přibližně 27 procent obyvatel ČR ve věku 15 - 59 let (stejné procento, jako v říjnu 2011). Celková informovanost o penzijní reformě roste velmi pomalu – dostatek informací k reformě pociťuje 45 procent ekonomicky aktivních obyvatel (vs. 38 % v říjnu 2011)

Připravované změny jsou zcela nebo spíše nesrozumitelné pro 64 procent obyvatel (vs. 69 % v říjnu 2011). Pozitivní efekt má příprava reformy ve většině sledovaných otázek na vzdělanější a mladší obyvatele. Právě ti si uvědomují, že by měli na svou penzi více spořit, a že bez reformy hrozí důchodovému systému v ČR vážné potíže.

"Zvažovaný záměr umožnit po omezenou dobu sjednávání smluv o spoření s penzijními společnostmi také nekvalifikovaným a neregistrovaným zprostředkovatelům mimo dozor ČNB je v ostrém rozporu s faktem, že většina obyvatel nemá podle dostupných výzkumů dostatečné znalosti o celém novém penzijním systému. Role kvalitních finančních poradců, kteří dokážou správně poradit s dlouhodobým spořením na penzi, je v této situaci nezastupitelná," uvedl k výsledkům výzkumu Petr Stuchlík, generální ředitel společnosti Fincentrum.

Většina obyvatel ČR stále nemá zájem o aktivní hledání informací o důchodové reformě a nečte desítky článků, které média této problematice věnují. Rozdíl mezi 2. a 3. pilířem reformovaného důchodového systému stále nechápe 69 procent obyvatel (vs. 74 % v říjnu 2011).

V oblasti zajištění na stáří důvěřuje 33 procent dotázaných spíše státu, soukromým penzijním společnostem důvěřuje 24 procent dotázaných. Zbylých 43 procent obyvatel prozatím nemá na tuto otázku jednoznačný názor.

"Důvěra ve stát roste výrazně s věkem. Zatímco mezi mladými ve věku od 15 do 29 let důvěřuje státní penzi pouze 17 procent dotázaných, mezi respondenty ve věku od 45 do 59 let je to celých 43 procent" doplnil Stuchlík.

Zatímco důvěra v soukromé penzijní společnosti s věkem rapidně klesá, s dosaženým vzděláním znatelně roste. I tak ovšem důvěřuje soukromým penzijním společnostem pouze 34 procent vysokoškolsky vzdělaných respondentů.

Výzkum k připravované důchodové reformě byl realizován exkluzivně pro společnost Fincentrum agenturou STEM/MARK v období od 22. do 26. února 2012 formou osobních rozhovorů s 555 obyvateli ČR.

Související

Alena Schillerová

Alena Schillerová už slibuje revizi chystané penzijní reformy

Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslala vzkaz lidem, kterým se nepozdává chystaná penzijní reforma. Šéfka nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu naznačila, že její hnutí ji hodlá revidovat v případě, že se vrátí do Strakovy akademie.
Důchody, ilustrační fotografie. Komentář

Důchody se v letech 2023 a 2024 po letech nicnedělání mění. Co na to Češi?

Je zajímavé, že se v online prostředí českého jazyka za loňský rok, alespoň podle toho, co eviduje Google Trends, mezi nejčastějšími otázkami neobjevila žádná, která by řešila výši nebo změnu důchodů. Tak si tak říkám, že je asi většina lidí na stáří řádně připravena. Dokládá to třeba to, že už se i více lidí v internetovém vyhledavači doptávalo na to, co to je Only Fans. Inu, zřejmě nahota nejrůznějších celebrit láká více než nějaké změny v důchodech. Ale vážně, určitě mi dáte za pravdu, že v roce 2023 byly důchody hned po inflaci, energiích či válkách mezi nejfrekventovanějšími výrazy a náměty, o kterých se mluví. 

Více souvisejících

penzijní reforma

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 23 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy