Praha - Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) za asistence premiéra Petra Nečase (ODS) ve čtvrtek zveřejnili sedm návrhů na systémové změny ve financování veřejných vysokých škol. Jejich cílem je ušetřit v rozpočtu ministerstva školství zhruba miliardu korun bez nutné změny legislativy.
Vysokoškolákům by měla skončit možnost, aby studovali bezplatně nad rámec standardní doby studia. Ta je u bakalářů stanovená na tři roky, u navazujících magistrů je dvouletá. Zatímco nyní můžou studenti pobývat na vysokých školách až sedm let, nově by to bylo o dva roky méně.Stát by za studenty také platil vždy jen jeden program dané úrovně. Skončila by tak praxe, kdy zájemce může za symbolický poplatek do výše 2800 korun ročně vystudovat například dva bakalářské nebo dva navazující magisterské obory.Cílem třetího námětu NERV je snížit poměr mezi magisterskými a bakalářskými studenty. "Ne všichni studenti bakalářského studia mají na to vystudovat i studium magisterské," uvedl Nečas s tím, že nemá na mysli otázku peněz, ale studijních předpokladů. Materiál od poradního sboru vlády upozornil také na to, že bakalářské obory jsou v současnosti mnohdy jen přípravkou na navazující magisterské studium, což není dobře.Vláda by podle ekonomů měla více zohlednit také kvalitu vzdělávacích programů. "Mnoho z vysokých škol bude mít velký problém s akreditací a reakreditací," upozornil na důsledky přijetí změny Schwarz. Společně s Nečasem pak pokárali Akreditační komisi ČR, která podle nich problémům nebrání a mnohdy je navíc dokonce jejich příčinou. Jako řešení Nečas navrhl zavést povinnost akreditovat studijní programy v angličtině tak, aby jejich kvalitu mohli posoudit i zahraniční odborníci.Mezi další náměty poradního sboru vlády patří požadavek na každoroční předkládání analýzy efektivnosti financování veřejných vysokých škol, kterou by dávalo dohromady ministerstvo školství. Anebo nápad, aby školy peníze místo za jednotlivé studenty dostávaly prostředky jen za jejich získané kredity.Sedmým nápadem z dílny NERV je přísnější povinnost placení a vybírání poplatků za delší a další studium. Delší studium se přitom týká těch studentů, kteří například na bakaláře studují už pátým rokem, nebo se čtyři roky pokoušejí dosáhnout na titul magistra. Podle ekonomů je výše vybíraného poplatku nízká a školy by ho mohly začít navíc vybírat o semestr dřív. Poplatek za druhou vysokou školu, tedy další studium, má podle materiálu také příliš nízký strop, který nemůže překročit 3000 korun za rok studia. U změny obou poplatků ale NERV připustil, že se neobejdou bez novely vysokoškolského zákona.
Související
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 1 hodinou
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 2 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 2 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 3 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 4 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 5 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
včera
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák