Praha - Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vzrostl v Česku měsíční průměrný příjem domácností zaměstnanců na jednoho jejího člena v letech 1993 až 2011 téměř čtyřnásobně. Ministerstvo o tom informovalo ve středu.
Podle informací MPSV činil v roce 1993 průměrný měsíční příjem na jednoho člena české domácnosti 3571 korun, oproti tomu v roce 2011 tento ukazatel vzrostl na 12 902 korun. Výraznější procentní nárůst zaznamenaly v uvedeném období domácnosti důchodců, když se jejich průměrný měsíční příjem na osobu v roce 2011 zvýšil oproti roku 1993 o devět tisíc korun na 11 617 korun.Průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství se zvýšila od roku 2000 téměř dvojnásobně na 24 436 korun, vyplývá dále ze statistik. Průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2734 korun v roce 1993 na 10 543 korun v roce 2011.Index spotřebitelských cen (inflace) 2011/1993 dosáhl 263 procent, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 až 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo nejvíce domácnosti důchodců.V roce 2011 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 366 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 7992 korun, celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů.Z dostupných dat České národní banky vyplynulo, že zadluženost českých domácností u bank výrazně vzrostla, a to z 92,8 miliardy korun na 1098,2 miliardy korun v roce 2011.
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák