Praha - Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vzrostl v Česku měsíční průměrný příjem domácností zaměstnanců na jednoho jejího člena v letech 1993 až 2011 téměř čtyřnásobně. Ministerstvo o tom informovalo ve středu.
Podle informací MPSV činil v roce 1993 průměrný měsíční příjem na jednoho člena české domácnosti 3571 korun, oproti tomu v roce 2011 tento ukazatel vzrostl na 12 902 korun. Výraznější procentní nárůst zaznamenaly v uvedeném období domácnosti důchodců, když se jejich průměrný měsíční příjem na osobu v roce 2011 zvýšil oproti roku 1993 o devět tisíc korun na 11 617 korun.Průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství se zvýšila od roku 2000 téměř dvojnásobně na 24 436 korun, vyplývá dále ze statistik. Průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2734 korun v roce 1993 na 10 543 korun v roce 2011.Index spotřebitelských cen (inflace) 2011/1993 dosáhl 263 procent, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 až 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo nejvíce domácnosti důchodců.V roce 2011 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 366 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 7992 korun, celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů.Z dostupných dat České národní banky vyplynulo, že zadluženost českých domácností u bank výrazně vzrostla, a to z 92,8 miliardy korun na 1098,2 miliardy korun v roce 2011.
Související
S příjmy vychází snadno téměř polovina domácností, druhá polovina je na tom výrazně hůře
Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek