Prostudovali jsme 11 tisíc inzerátů. Víme, kde vás chtějí do práce

Praha - Na internetu najdou nejvíce pracovních nabídek obchodní zástupci a pojišťovací agenti, v tisku je největší poptávka po číšnících a kuchařích. Vyplývá to z analýzy inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.

V listopadu loňského roku analýza zachytila přes 11 tisíc inzerátů nabízejících pracovní místo, z toho 4300 jich bylo uveřejněno v denním tisku a 6800 inzerátů (62 procent) na internetu. Internet se tedy stává nejvýznamnějším médiem pro zveřejňování nabídek zaměstnání. Ještě v roce 2005, kdy se průzkum uskutečnil poprvé, činil jeho podíl 26 procent. V posledních dvou šetřeních (2007, 2010) se ustálil na zhruba 60 procentech.

Inzerce pracovních možností v sobě podle analýzy značnou měrou odráží aktuální situaci na trhu práce. Příkladem může být prosté srovnání počtu uveřejněných inzerátů v období ekonomické prosperity a v době ekonomické krize. Například v roce 2007 bylo ve stejném sledovaném období uveřejněno téměř 25 900 inzerátů, v roce 2012 to byla méně než polovina.

Nabídka pracovních pozic na internetu je orientována na užší, zejména více kvalifikovanou skupinu profesí. Naproti tomu nabídka zaměstnání v denním tisku pokrývá širší spektrum profesí včetně těch dělnických, uvedla autorka analýzy Pavlína Šťastnová.

Míra zastoupení vybraných profesních skupin je u obou médií různá. Na internetu zaujaly přední místa inzeráty hledající manažery a vedoucí pracovníky, obchodní zástupce, programátory a finanční experty. Pozice programátorů či vedoucích malých podniků figurovala pouze na internetu. V denním tisku je podíl těchto odborných profesí výrazně nižší, naopak velké zastoupení patří zejména obslužným a dělnickým profesím.

Mezi nejčastěji uváděné požadavky, které zaměstnavatelé vyjadřují prostřednictvím inzertní nabídky, patří samozřejmě vzdělání. K dalším sledovaným oblastem patřila znalost cizích jazyků, zejména angličtiny. V denním tisku byl požadavek na znalost cizího jazyka uveden ve třech procentech inzerátů, na internetu v 37 procentech. Pouze ve dvou procentech inzerátů zaměstnavatelé požadovali aktivní znalost dvou cizích jazyků.

Nároky na 'počítačovou gramotnost' se objevily ve 40 procentech inzerátů (v denním tisku v 11 procentech, na internetu v 57 procentech). Praxe v oboru byla požadována v 54 procentech inzerátů. Požadavky na praxi jsou vesměs spojovány s kvalifikovanými profesemi. Jde zejména o vedoucí výroby a další vedoucí pracovníky. U dělnických profesí jde zejména o mechaniky a opraváře nebo výrobce a zpracovatele potravinářských výrobků či o opraváře elektrických přístrojů, doplnil autor studie Jiří Tillner.

Zaměstnavatelé také v polovině svých inzerátů uvádějí požadavky na vlastnosti a dovednosti případných uchazečů. Jako nejčastěji požadované dovednosti se v inzerci na prvním místě již dlouhodobě objevují komunikační dovednosti. Dále zaměstnavatelé požadují flexibilitu, adaptabilitu a dynamiku, samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti a spolehlivost.

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka

Před 120 lety, 18. dubna roku 1906, obdržela jako první Češka Nobelovu cenu Berta von Suttnerová. Tato žena je pozapomenutou osobností naší historie, přitom se výrazně zapsala do dějin, a to jako pacifistka a první držitelka Nobelovy ceny za mír. Někdy bývá dokonce označována jako největší Češka.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy