Zeman otevřeně: Lidská práva ano, ale byznys je byznys

"Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv a která ve skutečnosti vede k tomu, že když k nám tito lidé nepřijedou, konkrétně uzbecký prezident (Islam) Karimov, tak my nemáme možnost jim říct do očí svůj názor na lidská práva," uvedl Zeman.

Návštěva kontroverzního státníka Karimova byla letos odložena, do Prahy měl přijet 20. února. Proti návštěvě Karimova v Česku totiž protestovala řada nevládních organizací. Uzbeckého prezidenta považují za diktátora. Ze setkání s Karimovem se omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. 

"Riskujeme, že přijdeme i o investice, které do těchto zemí už byly vloženy. Myslím, že Česká republika si nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že je v ní 630.000 nezaměstnaných. Těmito neuváženými kroky bychom neměli přispívat k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti," míní Zeman.

Společnost Paper Mill Holding z Litovle, která je sesterskou firmou podniku Papcel, za poslední tři roky investovala do uzbecké papírny Angren Pack osm milionů dolarů (zhruba 160 milionů korun) a dalších pět milionů dolarů (100 milionů korun) plánuje vložit do jejího základního kapitálu letos.Zeman dnes vedení Papcelu slíbil, že se jako rezident bude snažit o vyvážený postoj Česka k těmto nově se otevírajícím trhům zejména ve střední Asii a výhledově i v Íránu. 

Zvyšování obchodního obratu s Uzbekistánem se děje jen velmi pomalu. To má řadu příčin zejména na uzbecké straně. Hlavním problémem zůstává omezená možnost směnitelností uzbeckých sumů (UZS) na volně směnitelnou měnu (existuje obdoba přídělového systému deviz jako v bývalé ČSSR). Obchodní společnosti i subjekty státního a municipálního sektoru jsou odkázany proto na získání souhlasu státních a bankovních činitelů. Další překážky, které i přes nespornou liberalizaci uzbecké ekonomiky, vč. sféry zahraničního obchodu, vyplývají z celkového direktivního systém plánování a řízení ekonomiky. Uvedlo to české Ministerstvo zahraničních věcí na svém webu.

To mj. znamená, že o povolení k uzavírání významných kontraktů a jejich financování ze státních rozpočtových prostředků na nákupy a investice pro municipální a státní potřebu se rozhoduje na úrovni nejvyšších vládních představitelů. Významnou roli zde proto hrají osobní vazby na vysoké představitele státu nebo jim blízké osoby. Při výběru zahraničního dodavatele se přihlíží nejen k podmínkám financování, ale také ke stavu bilaterálních politických kontaktů na nejvyšší, tzn. prezidentské úrovni.

Islam Karimov (76) řídí Uzbekistán od června roku 1990, kdy se stal prvním tajemníkem uzbecké komunistické strany. V prvních a zároveň posledních svobodných volbách v roce 1991 získal 86% hlasů. Od té doby nepřipouští jakoukoli opozici. Lidskoprávní organizace popisují děsivé podmínky ve vězeních, včetně potápění podezřelých do vařící vody. 

Karimov byl v zemích Evropské unie jen dvakrát (loni v říjnu v Lotyšsku a v roce 2011 v Bruselu). Mezi Karimovem a EU panovaly chladné vztahy hlavně po roce 2005, kdy na demonstranty ve městě Andižan nasadil obrněné transportéry. Zemřelo tehdy zhruba 500 osob.