Založit rodinu v Česku je pro mladé stále těžší. Víte proč?

Nízká úroveň zaměstnanosti osob ve věku do 25 let ukazuje nedostatečné sladění pracovního a studijního života, a to především v magisterském stupni studia na vysoké škole. Vstup do pracovního procesu je pro tuto skupinu mladých lidí stále složitější a růst nezaměstnanosti této části populace dokresluje jejich špatné postavení na trhu práce. „Zatímco v devadesátých letech se nezaměstnanost mladých do 25 let pohybovala jen mírně nad průměrem celkové nezaměstnanosti, v době ekonomické krize byla až trojnásobně vyšší. Vzorem by se mohly stát země severní Evropy či Německo a Rakousko, které se vyznačují vysokou mírou zaměstnanosti osob do věku 30 let. Zároveň zde studenti dokončují vysokou školu v průměru později, především v důsledku širokého rozšíření částečných úvazků," říká Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Rozdělení rolí v domácnostiV posledních letech se sice změnilo společenské vnímání nesezdaného soužití, života v samostatné domácnosti či delší doby studia, ale systém sdílení rodinných a pracovních povinností zůstává stále stejný. Nadále je obecně rozšířen názor, že žena zůstává s dítětem do tří let věku dítěte doma a muž pracuje, což se projevuje v odlišné míře participace na trhu práce.„V případě rostoucího počtu žen s vysokoškolským vzděláním a předpokládaným delším pobytem v domácnosti s dětmi, vzniká extrémní propast v zaměstnanosti žen," upozorňuje Nývlt. Jednoznačné vymezení tradičních rolí v rodině má negativní dopad pro ženy i po návratu na trh práce, což dokládá velmi vysoká nezaměstnanost žen s malými dětmi. Míra nezaměstnanosti žen s nejmladším dítětem v domácnosti mezi 3–6 lety se v posledních dvaceti letech pohybovala kolem 15 %, u žen ve věku 25–39 let, které nevychovávají žádné dítě, se pohybovala pouze kolem 5 %.

Ekonomické souvislosti založení rodinyZaložení rodiny předpokládá určitý základní příjem pro zajištění výchovy dětí. Především u mladých lidí je ale v posledních letech znatelný pokles reálných příjmů. Obecně ani vysokoškolské vzdělání již nezajišťuje nadstandardní příjem. V roce 2002 dosahovaly osoby ve věku 25–29 let s vysokoškolským vzděláním přibližně 75 % příjmu všech vysokoškoláků, v roce 2012 jen 70 %.

Založení rodiny a narození dítěte znamená významné snížení příjmů domácnosti, zvláště v případě, kdy muž pracuje a žena je na rodičovské dovolené. V případě, že se partnerský pár rozhodne nemít dítě, může počítat v průměru až s dvojnásobnými příjmy na jednu osobu v domácnosti. Obdobně je tomu u domácností jednotlivců.

Ohrožení chudobouNejohroženější skupinou jsou rodiny pouze s jedním rodičem. V těchto případech se nízké příjmy domácnosti kombinují s minimální možností využívat částečné úvazky, ať z důvodu jejich faktické neexistence nebo nemožnosti vyjít s tak nízkým příjmem. Riziko ohrožení chudobou u rodin pouze s jedním rodičem v roce 2011 činilo 35,7 % oproti např. partnerskému soužití bez dětí, kde dosahovalo jen 4,7 %.

Možnosti budoucího vývojeHorší podmínky na trhu práce a očekávané zajištění příjmu pouze jedním členem rodiny nevytváří pro založení rodiny vhodné podmínky. „Pro muže s nižšími příjmy může vyšší emancipace v přístupu k fungování rodiny znamenat lepší možnosti pro založení rodiny. Pomoci tomu může sdílená rodičovská dovolená a především využívání částečných úvazků, např. i ve formě letní dovolené nebo jednoho či dvou dnů volna v rámci pracovního týdne až do věku 15 let nejmladšího dítěte, tzv. part-time parental leave.  Řešením je také lepší dostupnost organizované péče o děti, např. jesle, mateřské školy, organizované hlídaní apod.," zamýšlí se Nývlt.