Česká ekonomika stagnuje: Dobrá zpráva, říkají analytici. Proč?

"V mezičtvrtletním srovnání HDP nevzrostl v důsledku výrazného poklesu příjmů ze spotřební daně z tabákových výrobků, vyplývajícího z předzásobení koncem loňského roku na úkor letošního prvního a druhého čtvrtletí," uvedl ČSÚ.

Mezičtvrtletní stagnace sice podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho nevypadá opticky jako dobrý výsledek, ale opak je pravdou. "Vzhledem k tomu, že HDP ve čtvrtém čtvrtletí byl výrazně jednorázově nadhodnocen, tak jsme se obávali korekce a hlubšího propadu. To se naštěstí nepotvrdilo. Výsledek naopak ukazuje na pokračování slušného růstu," uvedl.

I podle řídícího partnera PwC Jiřího Mosera má ekonomika letos našlápnuto k růstu. "Pro oživení hovoří i poslední čísla z průmyslu, který těží zejména z příznivého vývoje německé ekonomiky, našeho největšího obchodního partnera, a pomáhá mu rovněž slabá koruna," uvedl.

O meziroční růst ekonomiky se zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, který těžil z nízkého loňského srovnávacího základu a rostoucí tuzemské i zahraniční poptávky.

Pozitivní vlivy na českou ekonomiku:

Slabší kurz (na úrovni 27-28 Kč za euro ve srovnání s 25,70 Kč v říjnu loňského roku) zvyšuje konkurenceschopnost českého exportu a pomůže místním firmám získat podíl na zahraničních trzích. Zároveň, vlivem zvýšení inflačních očekávání v důsledku vyšších dovozních cen, může dojít k poklesu reálných úrokových sazeb. Takový vývoj by znamenal impulz pro investice a spotřebu podniků i domácností.

Víra v blížící se konec úsporných opatření spolu s mizejícími obavami z nezaměstnanosti se odrážejí v důvěře spotřebitelů, jež roste od poloviny loňského roku. Spotřebitelské výdaje by tak po propadu v letech 2012 a 2013 měly letos znovu růst.

Negativní vlivy

Míra nezaměstnanosti v lednu 2014 překonala o 0,6 % procentního bodu hodnotu za stejné období minulého roku. Dokud ekonomika nezaznamená trvalý růst, lze předpokládat, že se bude snižovat jen velmi pomalu. Do té doby se situace na trhu práce promítne do nižších spotřebitelských výdajů. Počet volných pracovních míst zůstával během roku 2013 nízký, což naznačuje, že s výraznějším růstem zaměstnanosti nelze v krátkodobém časovém horizontu počítat.

Očekáváme, že úvěrové podmínky pro velké společnosti zůstanou relativně přísné až do poloviny roku 2014, což omezí možnosti korporací půjčovat si za účelem investic. Přetrvávání přísnějších podmínek úvěrování odpovídá závěrům průzkumu České národní banky zaměřeného na úvěrové standardy bank, informuje onbusiness.cz.

Aktuální analýza počítá s odlišnou rychlostí zotavování jednotlivých členských států. Tento nesoulad není ničím novým, rozdíly se však již neprojevují výhradně mezi jádrem a okrajem eurozóny. Některé z okrajových ekonomik, jimž se v uplynulých letech podařilo zavést náročné reformy, konkrétně Španělsko a Irsko, nyní ze zlepšujícího se stavu světového hospodářství profitují. Podle autorů studie vzroste letos HDP Irska o 1,8 %, zlepšení španělského hospodářství by měl doprovázet růst ve výši 0,8 %. Nejrychlejší růst v eurozóně se očekává u nejnovějšího člena, Lotyšska, konkrétně o více než 4 %, následovaného Estonskem s 2,5 %.

Naproti tomu Francie patrně zaznamená pouze 0,7% růst, což je pod průměrem eurozóny. Velmi umírněný růst se předpokládá rovněž u dalších klíčových zemí, včetně Belgie, Nizozemska a Finska. Uvedená očekávání přispívají k obavám ze střednědobého vývoje zmiňovaných ekonomik.