Česko získá 73 milionů z banky z dob RVHP

Náměstek ministra financí pro mezinárodní vztahy Martin Pros deníku řekl, že dividendu z MBHS navrhl vyplatit na jednání její bankovní rady v minulém týdnu a návrh se podařilo prosadit. Peníze půjdou z nerozděleného a nevyužívaného zisku banky.

Proti návrhu na zrušení MBHS, která podle MfD poskytuje jen malé množství úvěrů, nikdo z účastníků jednání v minulém týdnu neprotestoval. Se zrušením banky by však musely souhlasit vlády všech členských zemí. Pokud by Česko bankovní radu opustilo jako například v minulosti Polsko, nic by z MBHS nedostalo.

Větší Mezinárodní investiční bance (MIB), kterou také založily státy RVHP, Česko loni nezávazně slíbilo zvýšení základního jmění o 346 milionů korun. Nyní ale podle deníku není jasné, zda český stát peníze poskytne. MIB podporuje podniky a exportéry ve svých členských zemích, českým firmám ale dosud příliš nepomohla, píše MfD.

Cílem RVHP bylo přispět k rozvoji národních hospodářství členských států. To mělo vést k urychlení hospodářského a technického pokroku, ke zvýšení produktivity práce a vzestupu životní úrovně. Vše fungovalo na principu rovnosti. Zaostalejší země využívaly pomoci vyspělejších, a žily tak v podstatě na jejich úkor.

Členské země RVHP zásobovaly celkem 75 rozvojových států a mnohdy šlo o dodávky v duchu takzvané „socialistické výpomoci". Československo poskytovalo především zboží strojírenského charakteru, za většinu dodávek přitom nikdy nedostalo zaplaceno, uvedl server euro.e15.cz.

Koncem 80. let minulého století se rozpadla socialistická soustava států, což ochromilo i spolupráci zemí v rámci RVHP. Organizace byla proto hned roku 1991 ve Varšavě rozpuštěna.

Pro bývalé členské země to znamenalo nutnost přeorientovat se na nové trhy, restrukturalizovat své ekonomiky z centrálně řízených na tržní a vyrovnat se s poklesem hrubého domácího produktu. Československo bylo podle pokynů RVHP donuceno specializovat se na těžký průmysl a sloužilo jako strojírenská základna. Smlouva sice zabezpečovala odbyt v ostatních členských zemích, další průmyslová odvětví se ale nerozvíjela.

Po rozpadu RVHP se tedy zdejší firmy dostaly do odbytových potíží a mnohé z nich skončily v konkurzu. Rozvojem tržního hospodářství naštěstí začaly vznikat malé a střední firmy, které ekonomický propad postupně vyrovnávaly, a rozvíjel se i do té doby zanedbávaný sektor služeb.