Analytici: Lednový brexit ekonomiky nezasáhne, rizikem je konec roku

Od samotného formálního vystoupení Velké Británie z EU na konci ledna nelze čekat žádné výrazné dopady na vývoj trhů ani na samotnou ekonomiku ČR, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Rizikem nicméně nadále zůstává konec letošního roku. Do té doby by totiž měla Velká Británie a EU uzavřít dohodu o vzájemných vztazích. Pokud tomu tak nebude, hrozí tzv. tvrdý brexit, který by již ekonomický vývoj v EU i v ČR mohl výrazně ovlivnit.

"Koncem ledna nastane jen začátek tzv. přechodného období, který de facto jen prodlužuje současné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím do konce roku 2020. S tímto vývojem již zároveň trhy počítají a reakce na lednový odchod Británie z EU tak bude minimální," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Pozornost trhů se pak podle něj přesune na vyjednávání o dalších budoucích vztazích po skutečném odchodu Velké Británie z EU, který má nastat koncem letošního roku.

Poslední vývoj přitom podle Seidlera naznačuje, že ochota ze strany Británie dále prodloužit přechodné období za konec letošního roku je minimální. "V případě patu ve vyjednávání by Spojené království rozvázalo své vztahy s EU bez dohody, což by byl ale scénář tzv. tvrdého brexitu, kterého se trhy obávaly v průběhu roku 2019. Strašák jménem tvrdý brexit tak zůstává na stole i v letošním roce," uvedl.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se vystoupení Velké Británie z EU na konci měsíce uskuteční bez povšimnutí, "To ale není důvodem k odbourání všech obav do budoucna. I když bude na obou stranách snaha uzavřít do konce roku dohodu o řešení ekonomických vztahů mezi Británii a EU, zdá se být čím dál jasnější, že se nepodaří během takto krátkého období dojednat všechny aspekty. Zároveň není vidět žádná snaha přechodné období pro brexit prodloužit," uvedl.

Na konci letošního roku tak podle Sobíška pravděpodobně utrpí ekonomiky na obou stranách šok, který je teď těžké vyčíslit. "Lze snad jen odhadnout, že bude sice menší než v případě neřízeného brexitu, ale přesto citelný. Domnívám se tedy, že o brexitu jakožto faktoru nejistoty letos ještě uslyšíme," dodal.

Termín 31. prosince je i podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky doslova šibeniční. "Předpokládá se například, že jen několik týdnů potrvá, než parlamenty 27 členských států i Evropský parlament odsouhlasí pověření pro vyjednávání s Velkou Británií. Odhaduje se tedy, že oficiální rozhovory započnou až během března," upozornil. Riziko, že během letoška obě strany nedojdou k dohodě, tak podle něj zůstává významné. "Pokud smlouva nebude podepsána do konce roku, vystavuje se Británie uvalení cel na zboží vyvážené do EU. Jakékoli překážky ve vzájemném obchodě však budou ekonomicky škodit oběma stranám," dodal.

Podle vyjádření Trinity Bank není ovšem riziko úplného krachu jednání mezi Velkou Británii a EU příliš velké. "Je však velmi reálné, že se nestihnou projednat úplně všechny oblasti na přání jednotlivých zemí. Pokud bude situace vážná a dohody nebudou hotové, jen se urychlí jednání v roce 2021, která budou, dle našeho názoru, určitě pokračovat ještě řadu měsíců, dost možná i let," uvedla mluvčí banky Eva Čerešňáková.

Žádné výrazné dopady ohledně brexitu na konci měsíce nelze očekávat ani podle Chrise Webstera z londýnské pobočky českého obchodníka s devizami SAB Finance. Podle něj navíc případné dopady zmírní záměr více než tisícovky finančních institucí z EU otevřít ve Velké Británii své pobočky. "Celkem 1441 firem z EU již požádalo Financial Conduct Authority (pozn. britský finanční regulátor) o pokračování své činnosti ve Velké Británii i po brexitu," upozornil. Podle něj tak i po brexitu zůstane Londýn finančním centrem Evropy.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Ekonomika Česká republika Velká Británie unicredit banka Raiffeisenbank ING Bank

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

včera

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy