Od samotného formálního vystoupení Velké Británie z EU na konci ledna nelze čekat žádné výrazné dopady na vývoj trhů ani na samotnou ekonomiku ČR, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
Rizikem nicméně nadále zůstává konec letošního roku. Do té doby by totiž měla Velká Británie a EU uzavřít dohodu o vzájemných vztazích. Pokud tomu tak nebude, hrozí tzv. tvrdý brexit, který by již ekonomický vývoj v EU i v ČR mohl výrazně ovlivnit.
"Koncem ledna nastane jen začátek tzv. přechodného období, který de facto jen prodlužuje současné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím do konce roku 2020. S tímto vývojem již zároveň trhy počítají a reakce na lednový odchod Británie z EU tak bude minimální," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Pozornost trhů se pak podle něj přesune na vyjednávání o dalších budoucích vztazích po skutečném odchodu Velké Británie z EU, který má nastat koncem letošního roku.
Poslední vývoj přitom podle Seidlera naznačuje, že ochota ze strany Británie dále prodloužit přechodné období za konec letošního roku je minimální. "V případě patu ve vyjednávání by Spojené království rozvázalo své vztahy s EU bez dohody, což by byl ale scénář tzv. tvrdého brexitu, kterého se trhy obávaly v průběhu roku 2019. Strašák jménem tvrdý brexit tak zůstává na stole i v letošním roce," uvedl.
I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se vystoupení Velké Británie z EU na konci měsíce uskuteční bez povšimnutí, "To ale není důvodem k odbourání všech obav do budoucna. I když bude na obou stranách snaha uzavřít do konce roku dohodu o řešení ekonomických vztahů mezi Británii a EU, zdá se být čím dál jasnější, že se nepodaří během takto krátkého období dojednat všechny aspekty. Zároveň není vidět žádná snaha přechodné období pro brexit prodloužit," uvedl.
Na konci letošního roku tak podle Sobíška pravděpodobně utrpí ekonomiky na obou stranách šok, který je teď těžké vyčíslit. "Lze snad jen odhadnout, že bude sice menší než v případě neřízeného brexitu, ale přesto citelný. Domnívám se tedy, že o brexitu jakožto faktoru nejistoty letos ještě uslyšíme," dodal.
Termín 31. prosince je i podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky doslova šibeniční. "Předpokládá se například, že jen několik týdnů potrvá, než parlamenty 27 členských států i Evropský parlament odsouhlasí pověření pro vyjednávání s Velkou Británií. Odhaduje se tedy, že oficiální rozhovory započnou až během března," upozornil. Riziko, že během letoška obě strany nedojdou k dohodě, tak podle něj zůstává významné. "Pokud smlouva nebude podepsána do konce roku, vystavuje se Británie uvalení cel na zboží vyvážené do EU. Jakékoli překážky ve vzájemném obchodě však budou ekonomicky škodit oběma stranám," dodal.
Podle vyjádření Trinity Bank není ovšem riziko úplného krachu jednání mezi Velkou Británii a EU příliš velké. "Je však velmi reálné, že se nestihnou projednat úplně všechny oblasti na přání jednotlivých zemí. Pokud bude situace vážná a dohody nebudou hotové, jen se urychlí jednání v roce 2021, která budou, dle našeho názoru, určitě pokračovat ještě řadu měsíců, dost možná i let," uvedla mluvčí banky Eva Čerešňáková.
Žádné výrazné dopady ohledně brexitu na konci měsíce nelze očekávat ani podle Chrise Webstera z londýnské pobočky českého obchodníka s devizami SAB Finance. Podle něj navíc případné dopady zmírní záměr více než tisícovky finančních institucí z EU otevřít ve Velké Británii své pobočky. "Celkem 1441 firem z EU již požádalo Financial Conduct Authority (pozn. britský finanční regulátor) o pokračování své činnosti ve Velké Británii i po brexitu," upozornil. Podle něj tak i po brexitu zůstane Londýn finančním centrem Evropy.
Související
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Brexit , Ekonomika , Česká republika , Velká Británie , unicredit banka , Raiffeisenbank , ING Bank
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 5 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 7 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě