Analytici: Lednový brexit ekonomiky nezasáhne, rizikem je konec roku

Od samotného formálního vystoupení Velké Británie z EU na konci ledna nelze čekat žádné výrazné dopady na vývoj trhů ani na samotnou ekonomiku ČR, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Rizikem nicméně nadále zůstává konec letošního roku. Do té doby by totiž měla Velká Británie a EU uzavřít dohodu o vzájemných vztazích. Pokud tomu tak nebude, hrozí tzv. tvrdý brexit, který by již ekonomický vývoj v EU i v ČR mohl výrazně ovlivnit.

"Koncem ledna nastane jen začátek tzv. přechodného období, který de facto jen prodlužuje současné vztahy mezi EU a Spojeným královstvím do konce roku 2020. S tímto vývojem již zároveň trhy počítají a reakce na lednový odchod Británie z EU tak bude minimální," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Pozornost trhů se pak podle něj přesune na vyjednávání o dalších budoucích vztazích po skutečném odchodu Velké Británie z EU, který má nastat koncem letošního roku.

Poslední vývoj přitom podle Seidlera naznačuje, že ochota ze strany Británie dále prodloužit přechodné období za konec letošního roku je minimální. "V případě patu ve vyjednávání by Spojené království rozvázalo své vztahy s EU bez dohody, což by byl ale scénář tzv. tvrdého brexitu, kterého se trhy obávaly v průběhu roku 2019. Strašák jménem tvrdý brexit tak zůstává na stole i v letošním roce," uvedl.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se vystoupení Velké Británie z EU na konci měsíce uskuteční bez povšimnutí, "To ale není důvodem k odbourání všech obav do budoucna. I když bude na obou stranách snaha uzavřít do konce roku dohodu o řešení ekonomických vztahů mezi Británii a EU, zdá se být čím dál jasnější, že se nepodaří během takto krátkého období dojednat všechny aspekty. Zároveň není vidět žádná snaha přechodné období pro brexit prodloužit," uvedl.

Na konci letošního roku tak podle Sobíška pravděpodobně utrpí ekonomiky na obou stranách šok, který je teď těžké vyčíslit. "Lze snad jen odhadnout, že bude sice menší než v případě neřízeného brexitu, ale přesto citelný. Domnívám se tedy, že o brexitu jakožto faktoru nejistoty letos ještě uslyšíme," dodal.

Termín 31. prosince je i podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky doslova šibeniční. "Předpokládá se například, že jen několik týdnů potrvá, než parlamenty 27 členských států i Evropský parlament odsouhlasí pověření pro vyjednávání s Velkou Británií. Odhaduje se tedy, že oficiální rozhovory započnou až během března," upozornil. Riziko, že během letoška obě strany nedojdou k dohodě, tak podle něj zůstává významné. "Pokud smlouva nebude podepsána do konce roku, vystavuje se Británie uvalení cel na zboží vyvážené do EU. Jakékoli překážky ve vzájemném obchodě však budou ekonomicky škodit oběma stranám," dodal.

Podle vyjádření Trinity Bank není ovšem riziko úplného krachu jednání mezi Velkou Británii a EU příliš velké. "Je však velmi reálné, že se nestihnou projednat úplně všechny oblasti na přání jednotlivých zemí. Pokud bude situace vážná a dohody nebudou hotové, jen se urychlí jednání v roce 2021, která budou, dle našeho názoru, určitě pokračovat ještě řadu měsíců, dost možná i let," uvedla mluvčí banky Eva Čerešňáková.

Žádné výrazné dopady ohledně brexitu na konci měsíce nelze očekávat ani podle Chrise Webstera z londýnské pobočky českého obchodníka s devizami SAB Finance. Podle něj navíc případné dopady zmírní záměr více než tisícovky finančních institucí z EU otevřít ve Velké Británii své pobočky. "Celkem 1441 firem z EU již požádalo Financial Conduct Authority (pozn. britský finanční regulátor) o pokračování své činnosti ve Velké Británii i po brexitu," upozornil. Podle něj tak i po brexitu zůstane Londýn finančním centrem Evropy.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Ekonomika Česká republika Velká Británie unicredit banka Raiffeisenbank ING Bank

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

včera

včera

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy