Češi rvou bankéřům hypotéky z rukou, letos si na hypotékách půjčí historicky rekordní sumu

Koronavirus sráží úroky na hypotékách. Ty tak byly letos v listopadu nejlevnější od března 2017. Poprvé od té doby totiž jejich průměrná úroková míra spadla pod úroveň dvou procent, konkrétně na hodnotu 1,98 procenta, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. V evropském měřítku však i tak patří české hypotéky k těm spíše dražším, neboť například průměrná sazba hypoték se splatností nad deset let činila v eurozóně v říjnu – podle nejnovějších dostupných dat Evropské centrální banky – pouze 1,36 procenta (viz graf níže). Na Slovensku jsou hypotéky nad deset let k mání pouze za 1,24 procenta, vyplývá také z dat Evropské centrální banky. Informuje server EuroZprávy.cz Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

To, že koronavirová krize hypotéky zlevní, se víceméně čekalo. Mnohem překvapivější je obrovská chuť Čechů se v takto ekonomicky náročné době zadlužovat, leckdy na desítky let. Právě hypotéky totiž pro mnohé znamenají zadlužení na podstatnou část života. Přesto jsou Češi ochotni do takového zadlužení jít, a to v historicky rekordní míře. Letos tak bankéři podle všeho poskytnou lidem v ČR historicky rekordní objem hypoték. Od ledna do listopadu 2020 poskytli hypotéky za 224,5 miliardy korun. V dosud rekordním roce 2016 poskytli hypotéky za 225,8 miliardy korun. Je tak vysoce pravděpodobné, že už v těchto dnech, v polovině prosince, je tato rekordní úroveň pokořena.

Bankéřům rvou hypotéky z rukou, a ti si je spokojeně mnou. Jenom v listopadu poskytli hypotéky za bezmála 27 miliard. V celé historii poskytování hypoték v ČR, tedy od poloviny 90. let minulého století, existuje jen jeden jediný ještě úspěšnější měsíc, co se objemu poskytnutých hypoték týče. Jedná se o listopad 2016, kdy tuzemské banky poskytly hypotéky za bezmála 30 miliard korun. To byl však zcela výjimečný měsíc, jelikož 1. prosince 2016 nabýval účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru. Ten zaváděl levnější možnost předčasného splacení hypotéky, na což banky v rámci kompenzace reagovaly zdražením hypoték. Lidé se tak tedy v listopadu 2016 „předzásobovali“ hypotékami, aby si je stihli vzít ještě při nízkém úroku, který byl právě v listopadu 2016 historicky nejnižší – nikdy předtím, ani nikdy od té doby nebyly hypotéky v Česku tak laciné. Průměrná sazba hypoték činila dle Fincentrum Hypoindex v listopadu 2016 pouze 1,77 procenta.  

Letos v listopadu tato sazba činila tedy zmíněné 1,98 procenta. V listopadu přistoupily ke zlevnění hypoték ovšem již jen dvě z tuzemských bank, a to Equa Bank a Moneta Money Bank. Banka Creditas své hypoteční sazby dokonce zvýšila. Na trhu je tak nyní celkem sedm bank, které při pětileté fixaci nabízejí hypotéky se sazbou nižší než dvě procenta (viz tabulka níže). Doba koronavirového zlevňování hypoték ovšem v listopadu pomalu, ale jistě končila. Nelze předpokládat, že průměrná sazba hypoték ještě jakkoli výrazněji klesne. Nelze počítat s tím, že by hypotéky zlevnily na, nebo dokonce pod svoji zmíněnou rekordně levnou úroveň z listopadu před čtyřmi lety.    

Zřetelně to signalizuje vývoj „ceny peněz“. Například desetiletý úrokový swap je momentálně prakticky na svém maximu za celé období od letošního března, kdy koronovairová krize propukala. Opětovný růst „ceny peněz“ je projevem postupného zotavování naší i zahraničních ekonomik, resp. toho, že se nenaplňují pesimističtější z prognóz stran ekonomického dopadu druhé vlny koronavirové pandemie. 

Růst „ceny peněz“, například právě sazby zmíněného úrokového swapu, znamená, že bankám zdražují zdroje, kterými hypotéky kryjí. Na maximu za celé období od letošního dubna je nyní dále výnos z desetiletých vládních dluhopisů ČR. Pro banky tak dává stále menší smysl hypotéky dále zlevňovat: jednak jim zdražují vlastní zdroje, jednak je stále atraktivnější zhodnocovat prostředky skrze investice do bezpečných vládních dluhopisů.   

Za růstem úrokových sazeb zmíněných swapů či dluhopisů je zejména naděje vkládaná do brzkého vyvinutí již stoprocentně účinné a široce dostupné koronavirové vakcíny. Vyvinutí takové látky by znamenalo postupný konec současného stavu, kdy je kvůli karanténním a protipandemickým opatřením ekonomika u nás i v zahraniční ochromena. Ruku v ruce s příznivější vyhlídkou se již nyní vrací očekávání rychlejšího ekonomického růstu české i zahraničních ekonomik, což podněcuje vzestup inflačních očekávání, a tedy také právě úrokových sazeb. Mezinárodní investoři také vyhledávají rizikovější aktiva, takže klesá jejich zájem o investice například právě do českých vládních dluhopisů. Výnos těchto dluhopisů tak roste.   

Je tak opravdu pravděpodobné, že hypotéky v Česku už příliš zlevňovat nebudou a že v první půli příštího roku začnou zase zdražovat, byť mírně. Kdo tedy vyčkává s tím, že by hypotéky mohly ještě výrazněji zlevnit, nejspíše už se nedočká.   

Zlevňující hypotéky ale nyní pohání enormní zájem o koupi nemovitosti. I kvůli dostupným hypotékám tak reality v Česku dále zdražují, meziročně až o desítky procent.   

Lidé v Česku do realit zhusta investují ještě i z jiných důvodů, než jsou levné hypotéky. Uvědomují si, že v době nízkých úrokových sazeb je výnos z nemovitostí, ročně třeba kolem čtyř nebo pěti procent, ještě lákavější alternativou. Také se obávají výraznější inflace, kterou v nadcházející době může způsobit expanzivní politika vlád i centrálních bank. Peníze uložené v nemovitostech jsou před inflací chráněny lépe než ty uložené na spořícím nebo termínovaném účtu. Koronavirus také umocnil zájem Čechů o chaty a chalupy, které představují stále vítanější únik nejen před ruchem velkoměsta, ale také před jeho novým rizikem, tím pandemickým. Někteří se také obávají ztráty zaměstnání v nadcházející době, případně zhoršení své finanční situace, a tedy toho, že by jim banka nemusela již hypotéky poskytnout – chtějí to tedy stihnout ještě, než se tak stane. V neposlední řadě zájem o reality podněcuje letošní uvolnění podmínek České národní banky pro poskytování hypoték a rovněž letošní zrušení daně z nabytí nemovitosti.  

Nejlevnější hypotéky na českém trhu (v %, pětileté fixace, k 2. 12. 2020):    

Fio banka / 1,58    mBank / 1,64    UniCredit Bank / 1,69    Sberbank, Equa, Moneta / 1,89    Air Bank / 1,99    

Související

Česká národní banka (ČNB)

Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině

Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž dvoutýdenní repo sazba zůstává ve výši 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Přestože se inflace od začátku loňského roku pohybuje v blízkosti 2% cíle, jádrová inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšená. Vzhledem k očekávanému vývoji je proto podle rady nezbytné udržovat měnovou politiku ve srovnání s minulostí relativně přísnou.
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

Více souvisejících

hypotéky Lukáš Kovanda Fio banka mBank unicredit banka Sberbank Air Bank

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 49 minutami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 57 minutami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 9 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy