Česká města kvůli koronakrizi mění plány. Ubytovací poplatky se zvyšovat nebudou

Města v Česku příští rok ubytovací poplatky většinou nezvýší, případně dokonce vůbec nezavedou, ačkoli to některá původně plánovala. Důvodem je podle ankety ČTK mezi představiteli měst koronavirová krize. Výrazné zvýšení chystají jen některá města v horských či lázeňských oblastech. Od ledna 2021 obce mohou ze zákona stanovit vyhláškou výši poplatku až na 50 korun za osobu na den.

Například turisty vyhledávaná Kutná Hora ve středních Čechách poplatek ponechá na 21 korunách. Za letošní sezonu dokonce naopak ubytovatelům část vybraných peněz kvůli pandemii covidu-19 vracela, řekla ČTK místostarostka Silvia Doušová (STAN Šance pro Kutnou Horu). Jiná situace by podle ní byla, kdyby turismus fungoval a do města přijelo 1,2 milionu návštěvníků jako v normální sezoně. "Pak bychom zvedání poplatku třeba řešili," řekla.

Ani České Budějovice neplánují zvýšení poplatku, který je nyní 15 korun. "Doba není příliš příznivá," řekl primátor Jiří Svoboda (ANO). Ani turisticky nejvyhledávanější města Vysočiny, Telč a Nové Město na Moravě, poplatek nezvýšila. V Telči činí 20 Kč a v Novém Městě 21 Kč za den. "My nezvyšujeme i s ohledem na to, že podnikatelé v cestovním ruchu jsou dost postižení koronakrizí," řekl novoměstský starosta Michal Šmarda (ČSSD).

Na jižní Moravě ve Znojmě, kam letos v turistické sezoně přijelo přes 80.000 lidí, zůstává poplatek na deseti korunách. Ani Mikulov neplánuje zdražovat. "Nechceme podnikatelům zhoršit už tak složitou situaci. Zůstává 21 korun," řekl starosta Rostislav Koštial. V Pasohlávkách zůstane poplatek na 20 korunách. "Chceme, aby k nám lidé nadále přijížděli, a proto nebudeme zvyšovat náklady spojené s ubytováním víc, než je nezbytně nutné. Netratíme na tom," uvedla starostka obce Martina Dominová. Ve Vyškově třeba poplatek už delší dobu vůbec nevybírají.

Na 25 korun zvýší poplatek Břeclav. "Celý výtěžek, odhadem zhruba 90.000 korun, půjde na nově vypsaný dotační titul Cestovní ruch," uvedla mluvčí radnice Jana Pelcová. V Brně jsou správci poplatku městské části a zvýšení využily pouze čtyři z celkových 29. V Medlánkách stoupne poplatek z 19 až na 50 korun. "Dlouho jsme poplatek nezvedali, tak jsme se přiklonili k možnosti využít navýšení," řekl medlánecký starosta Michal Marek.

Rovněž radnice v Moravskoslezském kraji vesměs poplatek nezvýší, případně ani nezavedou. Třeba v Ostravě a Opavě tak dál bude na 21 korunách, v Krnově na 20 korunách a v Třinci na Frýdecko-Místecku stejně jako ve Frýdku-Místku na deseti korunách. "Částka se neměnila s ohledem na koronavirovou situaci," potvrdila mluvčí třinecké radnice Šárka Szlaurová. Nový Jičín poplatek z ubytování nemá a ani ho zavádět nebude. I v Olomouckém kraji zatím v části největších měst zůstanou poplatky stejné, nebo se nebudou vybírat. V Přerově bude dál na 15 korunách a v Šumperku podle mluvčí radnice Soni Singerové takové poplatky vůbec nemají.

V Ústeckém kraji se třeba v Ústí nad Labem poplatek zvýší na 30 korun. V Děčíně ale zůstane na 20 korunách, v Litoměřicích na 15 a v Mostě na deseti korunách. Teplice se dokonce rozhodly příští rok poplatek z pobytu zrušit, aby podpořily turismus a ulevily provozovatelům ubytování. Chomutov plátce od poplatku osvobodil do konce roku, od 1. ledna 2021 bude poplatek obnoven na 21 korun za den. Louny poplatek vůbec nevybírají.

V Hradci Králové poplatek z pobytu zůstane na 15 korunách, v Trutnově na 20 a v Rychnově nad Kněžnou na pěti korunách. V Náchodě poplatek činí 20 korun, ale v roce 2021 ho město nebude vybírat. V Jičíně poplatek chtěli začít vybírat letos, ale nakonec od toho kvůli pandemii ustoupili. Ve Dvoře Králové nad Labem zastupitelstvo poplatek letos v červnu zrušilo. Většina velkých měst v Pardubickém kraji se poplatek ani nechystá zavést. Výjimkou jsou Svitavy, kde se odvádí 20 korun. O zvýšení zastupitelé nejednali. Možnost zvýšení nevyužije ani Dolní Morava, kde je největší celoroční rekreační areál v regionu a kde poplatek činí rovněž 20 korun.

V Libereckém kraji zvýšili poplatek na 30 korun na den v krkonošském středisku Harrachov a v Doksech u Máchova jezera na Českolipsku. Jsou to nejvyšší poplatky v regionu. Harrachov patří k největším krkonošským horským střediskům a město má více ubytovacích kapacit než obyvatel. Letos získá radnice z ubytování čtyři miliony korun, zhruba o pětinu méně, než předpokládala. Podle starosty Jaroslava Čecha (ANO) chce využít peníze získané zvýšením poplatku na podporu cestovního ruchu. Krkonošská Rokytnice nad Jizerou také zvýšila poplatek, a to na 25 korun.

I některá města v Karlovarském kraji ubytovací poplatky zvýší. V Karlových Varech dokonce poplatek stoupne z 21 korun až na 50 korun. Bude se to však týkat pouze krátkodobých pobytů do čtyř dnů. Za delší pobyty zůstane poplatek 21 korun. Také Františkovy Lázně zvednou poplatek za ubytování z 21 na 50 korun a Mariánské Lázně z 21 na 30 korun. V horském městě Boží Dar v Krušných horách se poplatek zvedne z 21 na 31 korun.

Související

Sberbank

Města a obce se bojí, zda na ně zůstanou peníze ze Sberbank

Třicítka měst a obcí, které mají zablokované peníze ve zkrachovalé Sberbank CZ, chce po státu, aby se zabýval vypořádáním věřitelů banky. Podle nich hrozí to, že majetek banky bude prodán rychle bez řádného dohledu, čímž by nemuselo být dosaženo nejvyšší možné ceny, a pro samosprávy, které jsou až třetí v pořadí při vyplácení peněz, tak nezůstanou peníze, nebo jen minimum.
Lidé v centru Prahy

Města v Česku budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz

Města a obce v České republice budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz, pokud vláda nepřijde s krizovým scénářem. Drtivé většině obcí končí se závěrem letošního roku smlouvy s fixovanými cenami energií, na příští rok tak nemají energie zajištěné. Novinářům to dnes řekli zástupci Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR).

Více souvisejících

města Turisté Ekonomika české budějovice břeclav znojmo Hradec Králové

Aktuálně se děje

včera

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

včera

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

včera

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

včera

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

včera

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

včera

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

včera

Evropská unie

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

včera

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy