Česko doplatí na digitální daň? Podnikatelé mají obavy ze ztráty trhů

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že návrh na zavedení digitální daně nemá ambici cílit na konkrétní zahraniční korporace, ale odstranit nerovnost mezi subjekty, které generují zisk na území ČR, ale jejich daňové odvody jsou nesrovnatelně nižší proti společnostem působícím v tradičních odvětvích.

Americký vládní zdroj Hospodářským novinám přípravu opatření potvrdil, ale neuvedl, kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla. Česká vláda sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy schválila loni, v lednu ji má začít projednávat Sněmovna. Washington daň považuje za diskriminaci vůči svým firmám. Podobný spor vedou USA s Francií, která má tříprocentní digitální daň.

"Již loni v srpnu jsme ministerstvo financí upozorňovali, že máme obavy, že by zavedení digitální daně bylo příspěvkem k eskalaci mezinárodního napětí, nazývaného obchodními válkami," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. ČR jako malá otevřená ekonomika by se podle něj měla vyvarovat iniciativy v takovém jednostranném opatření.

Rovněž Svaz průmyslu a dopravy míní, že ČR patří v kombinaci výše a šíře definice digitální daně mezi premianty. "Raději bychom měli být v Evropě premianty v digitalizaci. Stejně tak jsme při vypořádání návrhu říkali, že je nutné analyzovat rizika zamezení dvojího zdanění či potenciálních negativních reakcí USA," upozornil ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Ministerstvo financí argumentuje, že návrh vznikl jako reakce na to, že dosud nebyla nalezena shoda na společném postupu států v rámci Evropské unie a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "Použitelnost zákona o digitální dani je časově omezená. Dočasnost v zákoně je zakotvena prostřednictvím omezení použitelnosti zákona ve vazbě na konkrétní zdaňovací období. Posledním zdaňovacím obdobím bude rok 2024. Česká republika i nadále preferuje řešení na mezinárodní úrovni," uvedl Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru resortu.

Celoevropské řešení by bylo výhodnější i pro případ sporů s USA, uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Jednotlivé státy budou podle ní hůře čelit odvetných obchodním opatřením. Podíl USA na přímém českém vývozu je 2,5 procenta, případná odveta by mohla postihnout české pivovary včetně českobudějovického Budvaru, ale i české sklárny, poznamenala. "Na trh USA vyvážíme hlavně turbovrtulové a proudové pohony, telefonní přístroje, lékařské přístroje, letadla, farmaceutické a chemické výrobky," dodala.

Pokud by se americké administrativě podařilo clem obsáhnout veškeré české exporty do USA a ČR by tam následkem cla neprodala nic, české ekonomika by přišla o výrobu za 14 miliard korun, vyčíslil analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. To se však podle něj nestane. Cla se podaří uvalit zhruba na maximálně čtvrtinu exportu a u těchto položek lze čekat maximálně čtvrtinový pokles obratu. Pak by to ekonomiku stálo necelou miliardu, doplnil.

Dani by v ČR měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.