Česká republika měla loni čtvrtý rok v řadě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, a to dvě procenta. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Německo s 3,2 procenta, nejvyšší mělo nadále Řecko s 17,3 procenta.
Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2020. Průměr EU byl loni 6,3 procenta a v případě zemí platících eurem 7,5 procenta.
Ze statistik dále vyplývá, že česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr zemí EU i zemí eurozóny. Růst české ekonomiky loni činil 2,6 procenta. Nejrychleji rostl hrubý domácí produkt (HDP) Irska, a to o 5,5 procenta. Ekonomický růst EU byl loni 1,5 procenta a v eurozóně 1,3 procenta.
Životní úroveň v Česku se podle zveřejněných statistik loni přiblížila průměrné úrovni zemí EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl na 92 procent EU z předchozích 91 procent. Nejnižší byla tato úroveň v Bulharsku, kde činila 53 procent průměru EU.
Nezaměstnanost zůstává v Česku na nízké úrovni i letos, a to přes dopady pandemie koronaviru. Podle odborníků tomu napomáhají vládní podpůrné programy, jako je například Antivirus.
V září činila v ČR nezaměstnanost na základě výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ 2,8 procenta. Analytici očekávají s koncem roku a postupným ukončováním podpůrných programů zvyšování nezaměstnanosti.
Související
Ekonomika překvapila značným meziročním růstem. Zvýšila se i nezaměstnanost
Jurečka chce v posledním roce vlády realizovat velké změny na trhu práce
nezaměstnanost / nezaměstnaní , Ekonomika , Česká republika , EU (Evropská unie) , Český statistický úřad , HDP ČR , Životní úroveň
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek