Dopady epidemie pociťují banky. České spořitelně klesl čistý zisk o 38,9 procenta

klesl čistý zisk za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 38,9 procenta na 7,9 miliardy korun. Provozní zisk 15,6 miliardy korun byl oproti stejnému období loňského roku nižší o 7,3 procenta. Hospodářské výsledky významně ovlivnila epidemie nemoci covid-19.

Provozní výnosy spořitelny za období od začátku roku do konce září klesly v meziročním srovnání o 3,3 procenta na téměř 31 miliardy Kč. Čistý úrokový výnos, nejdůležitější složka provozních výnosů, bance klesl meziročně o dvě procenta na 21,8 miliardy Kč. Negativně ho ovlivnilo snižování úrokových sazeb i moratorium na splácení úvěrů, vyhlášené státem kvůli dopadům epidemie.

"Výsledky za 3. čtvrtletí naznačují, že se jak domácnosti, tak firmy začaly vzpamatovávat z prvního šoku způsobeného pandemií a následným uzavřením ekonomiky. Celkový objem klientských úvěrů byl na konci září o 5,4 procenta větší než ve stejném období loňského roku," uvedl předseda představenstva ČS Tomáš Salomon.

Zisk se meziročně snížil zejména kvůli nižším čistým úrokovým výnosům a poklesu příjmů z poplatků a provizí, řekl ČTK analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Pozitivně hodnotí náklady banky. Meziročně se dařilo snížit provozní náklady až o čtyři procenta, a to navzdory tlaku na růst mezd. Markantně se proti druhému čtvrtletí snížily náklady rizika. To souvisí s lepším růstem tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Celkově podíl problémových úvěrů zůstává nízký. "S velkou šancí tak můžeme očekávat, že v následujících kvartálech banka rezervy opět rozvolní, což se promítne do nárůstu zisku," dodal.

Spořitelna poskytla za první tři kvartály domácnostem úvěry za 432,3 miliardy korun. Představuje to meziroční růst o 7,7 procenta. Téměř o desetinu vzrostl objem hypoték fyzickým osobám. Spotřebitelské úvěry zaznamenaly růst o 3,8 procenta a úvěry malým podnikům o 4,5 procenta.

Objem úvěrů podnikatelským subjektům stoupl o 1,4 procenta na 271,4 miliardy Kč. Vzhůru ho táhl především nárůst úvěrů veřejnému sektoru.

Vklady domácností za první tři kvartály letošního roku stouply o více než desetinu na 777,4 miliardy Kč. Rovněž vklady firem byly vyšší, a to o 12,7 procenta. Naopak vklady klientů veřejného sektoru klesly.

Celkové provozní náklady ČS vzrostly o 1,3 procenta na 14,5 miliardy korun. Nárůst nákladů na zaměstnance kvůli zvyšujícím se mzdám banka kompenzovala mírným poklesem ostatních správních nákladů.

Rakouské bankovní skupině Erste Group Bank, která mimo jiné vlastní Českou spořitelnu, klesl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk o 48 procent na 637,1 milionu eur (zhruba 17,4 miliardy Kč). Firma to dnes uvedla v tiskové zprávě. Erste se podobně jako další finanční instituce potýká s negativními hospodářskými dopady koronavirové krize.

"S ohledem na bezprecedentní krizové prostředí zůstává ziskovost Erste Group uspokojivá. Čistý zisk za prvních devět měsíců roku 2020 dosáhl 637 milionů eur, přičemž třetí čtvrtletí je velmi silné," uvedl finanční ředitel podniku Stefan Dörfler. "Ekonomický výhled do roku 2021 závisí na postupu pandemie," dodal.

Čistý zisk Erste Group ve třetím čtvrtletí klesl na 343,3 milionu eur ze 491,1 milionu před rokem. Výrazně se však zvýšil proti druhému kvartálu, kdy činil 58,5 milionu eur.

"Zisk za třetí kvartál překonal analytické odhady. Očekávání předčily i celkové výnosy," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Za povzbudivou považuje nižší tvorbu rezerv ve srovnání s druhým kvartálem. Podíl problematických úvěrů zůstává na velmi nízkých úrovních, v následujících kvartálech tak Erste může rezervy opět rozpustit. Finančnímu domu se daří držet na uzdě náklady, dodal Pfeiler.

Akcie Erste na pražské burze krátce po zahájení dnešního obchodování posilovaly o více než jedno procento na 482,30 Kč.

Související

Více souvisejících

Česká spořitelna banky Ekonomika Erste Group Bank

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

před 6 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

před 7 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

před 7 hodinami

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

před 8 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

před 9 hodinami

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

před 15 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

před 16 hodinami

včera

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy