Česká ekonomiky by mohla klesnout kvůli dopadům šíření koronaviru o 6,5 až 11 procent, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK. Zároveň ale ekonomové upozorňují, že odhady jsou v současnosti velmi nejisté kvůli dalšímu prakticky nepředvídatelnému vývoji situace nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Příští rok pak většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení ekonomiky, ta by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Na předkrizovou úroveň se ale podle ekonomů vrátí ekonomika až během roku 2022.
Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali letos růst ekonomiky o zhruba dvě procenta.
"Ve druhém čtvrtletí očekáváme hluboký meziroční propad HDP o téměř 15 procent. Růst za posledních šest let bude vymazán z povrchu zemského. Ve třetím čtvrtletí se ekonomika snad už začne probouzet ze zlého snu. V průměru za celý letošní rok tak počítáme s poklesem HDP o 7,6 procenta. V roce 2021 by pak dynamika HDP měla vyskočit na šest až sedm procent," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Krize spojená s pandemií přitom podle ní bude mít zřejmě na ekonomiku dlouhodobější dopad. "Na předkrizovou úroveň se můžeme vrátit až počátkem roku 2022," uvedla. Dodala, že krize může ekonomiku připravit o 270.000 až 340.000 pracovních míst a výrazně zpomalit růst mezd.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy se Česko na úroveň ekonomického výkonu ke konci roku 2019 vrátí nejspíš až někdy koncem roku 2022. "Za předpokladu, že se podaří zachovat pozitivní očekávání firem a domácností a že nedojde k druhé vlně preventivních odstávek čekáme pro letošek pokles české ekonomiky celkově kolem sedmi procent," uvedl. Upozornil, že výhled české ekonomiky je i nadále zásadně závislý na mnoha neznámých zdravotnického, politického nebo psychologického rázu.
"I podle zpřesňujících se údajů zůstáváme u odhadu, že v době největších restrikcí využívala česká ekonomika 70 procent své kapacity. Tento odhad představuje za každý měsíc restrikcí ztrátu v celoročním HDP zhruba 2,5 procenta. Drobnou změnu k lepšímu proti dřívějšímu odhadu znamená dřívější začátek uvolňování restrikcí," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Celkově ale nemění dosavadní odhad letošního poklesu HDP o 11 procent.
Zhruba desetiprocentní pokles ekonomiky nadále očekává i hlavní ekonom Deloitte David Marek. "V březnu jsme publikovali první odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce ve světle čerstvě zavedených opatření proti šíření koronaviru. Odhad propadu ekonomiky o deset procent se mohl zdát pesimistický, ve světle vývoje v posledních týdnech se ovšem nadále domníváme, že představuje variantu s nejvyšší pravděpodobností," uvedl.
Zároveň ale neočekává rychlý návrat ekonomika do původního stavu. "Řada firem již zanikla, roste počet živnostníků, kteří byli nuceni ukončit svou činnost," upozornil.
Desetiprocentní pokles HDP čeká letos i analytik ČSOB Petr Dufek. "Největší propad zažíváme právě nyní, v dubnu, a jak rychle se budeme vracet bude záležet nejenom na domácích podmínkách, ale i těch zahraničních. Návrat na předkrizovou úroveň bude nejspíše delší, než naznačují výhledy nadnárodních institucí," uvedl.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky ekonomika dosáhla svého dna v období březen až duben. "Pokud bychom neprůměrovali růst ekonomiky výkonem za celá čtvrtletí, jak je obvyklé, ale hledali nejnižší bod, činil by propad ekonomiky pravděpodobně více než 40 procent," upozornil. Za celý letošní rok čeká pokles ekonomiky o 6,5 procenta a v příštím roce růst přes devět procent. "Odhady jsou stále velmi nejisté, přičemž stále není jasné, jak bude vypadat nastavení domácí hospodářské politiky," dodal.
"Obecně platí, že odhady vývoje tuzemské ekonomiky v letošním roce se postupně posouvají k výraznějšímu propadu, který však bude vystřídán poměrně solidním růstem v roce příštím. My prozatím předpokládáme letošní propad tuzemské ekonomiky mírně převyšující krizový rok 2009. Stále je potřeba mít na paměti, že jakékoli ekonomické odhady jsou nyní zatíženy velkou nejistotou," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Česká národní banka očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Novou prognózu centrální banka zveřejní příští týden. Podle Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta, přičemž tak výrazný pokles česká ekonomika nezaznamenala ani za globální finanční krize v roce 2009. Loni ekonomika ČR stoupla o 2,5 procenta.
Související
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 1 hodinou
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 2 hodinami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 5 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 6 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 8 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 8 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 11 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák