Ekonomové ke covid-19: Vláda by měla více investovat do testů

"Vláda podle všeho udělala dobře, když preventivně zakázala shromažďování lidí. Nemáme zatím věrohodná data, abychom mohli rozhodnout jinak. Avšak situace trvá už nějakou dobu - a zatím nevidím cestu ven. Kabinet musí začít masivně investovat do testování, jinak se nepohneme. Situace začíná být neúnosná," řekl ČTK ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Vláda by podle něj měla spíše podpořit jednotlivce a podniky než odpouštět platby mezi soukromníky. "Protože to může mít nežádoucí efekty - například majitelé bytů raději nebudou pronajímat, než aby měli nájemníka - neplatiče. I proto je ale důležité začít testovat. Co zaplatí vláda za testy, je v porovnání s hospodářskými ztrátami z nečinnosti velmi malá částka," dodal Pánek.

Štěpán Jurajda z CERGE-EI uvedl, že vláda dobře pochopila, jak důležité je vyslat do ekonomiky jasný signál, že fiskální (rozpočtová) politika pomůže domácnostem, OSVČ i zaměstnavatelům překlenout nesnadné období, kdy stát byl nucen zmrazit některá odvětví. Také Jurajda označil za nejdůležitější ze všech potenciálních investic státu výdaje do testovacích laboratoří a strategie testování.

"Investice do kvalitních dat o vývoji epidemie, tj. do několikanásobného navýšení kapacity testů a jejich optimální alokace, nám umožní epidemii porazit dříve díky efektivnější chytré karanténě. Rozsáhlé testování také umožní dosáhnout stanovených zdravotních cílů s menšími ekonomickými dopady," sdělil Jurajda.

V Česku je k dnešnímu ránu 4591 lidí nakažených koronavirem, zdravotníci už celkem provedli přes 85.000 testů. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že plošné testování celé populace není potřeba, stát chystá otestovat zhruba 17.000 lidí na jižní Moravě, v Praze a dalších vybraných regionech, což pomůže získat přesnější data o promořenosti v zemi.

Podle Marka Loužka z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze jsou opatření české vlády k boji s koronavirem čirou improvizací. "Osudové dilema politiků spočívá mezi ohrožením veřejného zdraví a ohrožením ekonomiky. Bojovníci s epidemií chtějí hospodářství uvrhnout do stavu klinické smrti, dostat se z toho nejhoršího a pak pacienta resuscitovat. Cena za to je však fatální," uvedl. Koronavirová krize by podle něj neměla být zneužívána pro posílení moci státu. "Zdaleka ne všechna odvětví jsou strategická a stát nemusí zachraňovat za každou cenu," podotkl Loužek.

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog VŠ CEVRO Institut Dominik Stroukal naopak míní, že vláda by neměla hledat více či méně zasažená odvětví, ale poskytovat pomoc plošně. "Spravedlivé to stejně nebude a sníží se nejistota. Snížení nejistoty je to hlavní, co by měla vláda mít na mysli. Měla by zejména jasně určit kritéria, při kterých nouzový stav a současná krizová opatření opustíme. Patrně ještě větší roli než vláda ale nakonec bude hrát Česká národní banka, která po vzoru západních centrálních bank začne masivně skupovat aktiva," dodal.