Exportéři: Vedení účetnictví v eurech by chtělo spojit s placením mezd v eurech

Vládou chystaná možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech by podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka byla pro exportní firmy přínosem v případě, že by jim umožňovala i výplaty mezd a osobních nákladů v eurech. Bez této možnosti exportéři zásadní přínos u zvažované změny nevidí. Daněk to dnes řekl ČTK.

Bez úhrady osobních nákladů v eurech by nový model účetnictví mohl být podle něj výhodný pro firmy mající nízké osobní náklady. To ale výrobní exportní firmy nejsou. "Pokud nebudeme moci platit výplaty v eurech, pořád budeme v riziku kurzového vlivu," řekl.

Daněk uvedl, že přesnější parametry vládního záměru zatím nejsou známé, takže je i obtížné jej hodnotit. Není podle něj například jasné, zda by firmy nemusely vést dvojí účetnictví v eurech a také v korunách. V takovém případě by podle Daňka hrozilo, že by se jejich hodnoty od sebe diametrálně lišily.

Možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech od ledna 2024 oznámil v neděli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Firmy by tak mohly platit daně v eurech. "Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší," uvedl ministr.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler v neděli upozornil, že to je jen dílčí nástroj. "Podle mého názoru však neřeší hlavní problém, na který si dnes někteří exportéři stěžují, a to jsou náklady vyplývající z kurzových výkyvů. Ty firmám vznikají, pokud inkasují výnosy v jedné měně a náklady hradí v jiné měně," uvedl.

Přijetí eura je především politickým rozhodnutím. Podle analýzy ČNB z konce loňského roku by případné přijetí eura mělo dále zvýšit přínosy, které pro ČR vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky ČNB a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.

Související

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

Více souvisejících

dovoz a vývoz EUR

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

Aktualizováno před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 5 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 7 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 8 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 8 hodinami

Gaza

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

před 9 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025)

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem

Slíbený „mírový průlom“ zůstal pouze rétorikou. Pondělní telefonát mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky a podle mnohých spíše podtrhl, jak daleko se svět nachází od skutečného ukončení války na Ukrajině.

před 10 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael

Izrael čelí narůstajícímu mezinárodnímu tlaku kvůli nové ofenzivě v Pásmu Gazy, která si jen za posledních několik dní vyžádala stovky obětí. Lídři Velké Británie, Francie a Kanady varovali, že pokud izraelská armáda neukončí útoky a neumožní vstup humanitární pomoci, přistoupí jejich země ke „konkrétním opatřením“, včetně cílených sankcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy