Finanční šéfové ve střední Evropě jsou optimističtější než OECD, odhalil průzkum

Finanční ředitelé ve střední Evropě jsou optimističtější než Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a místní vlády. Na 45 procent z nich si myslí, že v následujících třech letech se tržby nezmění, nebo dokonce porostou. Téměř všichni míní, že dopady koronaviru nebudou pro firmy likvidační. Vyplývá to z průzkumu poradenské firmy EY mezi 250 finančními šéfy v regionu.

Za největší riziko považuje více než čtvrtina finančníků globální recesi, osm z deseti si myslí, že pandemie přeroste v ekonomickou krizi. Na 48 procent dotázaných si uvědomuje, že pokles důvěry spotřebitelů naruší dodavatelský řetězec.

Mezi finančními řediteli panuje na rozdíl od zpráv OECD optimismus, co se týče dopadů pandemie koronaviru na HDP států střední a východní Evropy. Na 77 procent jich odhaduje propad letošního HDP maximálně do sedmi procent, avšak 40 procent z nich odhaduje snížení pouze o tři až pět procent.

Obavy z budoucího vývoje se vedle poklesu spotřeby, resp. tržeb týkají také navyšování přímých i nepřímých daní. Na nejistý výhled opatření proti koronaviru upozorňuje desetina respondentů, kteří nemají dostatek informací k učinění správných rozhodnutí.

"Pětina finančních ředitelů spatřuje hlavní příčinu recese v poklesu důvěry a snížení spotřeby koncových zákazníků. Firmám poklesnou tržby a zisk, zhorší se likvidita, nebudou schopny dostát svým závazkům vůči dodavatelům a celý řetězec se naruší. Dvě třetiny manažerů letos čeká pokles tržeb mezi deseti a 30 procenty," uvedla vedoucí partnerka poradenství v EY Alice Machová.

Na 74 procent finančních ředitelů vidí další vývoj pozitivně. Očekávají, že se ekonomika vrátí do podoby z roku 2019 během následujících dvou let. Zhruba každý druhý finanční manažer předpokládá, že se v následujících třech letech tržby nezmění nebo dokonce porostou v porovnání s loňským rokem.

Aby firmy zvyšovaly svou odolnost, třetina sníží náklady, čtvrtina odloží nebo zruší plánované investice a 12 procent finančních ředitelů přemýšlí o kompletní změně plánu financování společnosti. Každý druhý je přesvědčený o tom, že flexibilní strategie, propracovaný krizový plán a finanční rezervy jsou nezbytné pro boj s krizí.

Aktuální zpráva OECD uvádí, že česká ekonomika bude jednou z nejvíce zasažených v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronaviru. Je zřejmé, že hlavní příčinou poklesu ekonomiky jsou podle finančních manažerů opatření proti pandemii. Zároveň uvádějí, že druhou vlnu pandemie neočekávají.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.
Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

Více souvisejících

firmy oecd průzkumy HDP Česká republika Ekonomika

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 22 minutami

před 55 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy