Gigafactory přinese Česku miliardy korun na HDP a tisíce pracovních míst

Výstavba a provoz plánované továrny na bateriové články přinese Česku miliardy korun na hrubém domácím produktu (HDP) a tisíce nových pracovních míst. Projekt takzvané gigafactory může pozitivně ovlivnit tuzemskou ekonomiku a podpořit proměnu tradičních uhelných regionů, vyplývá z aktuální studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na dnešní tiskové konferenci. Ohlasy odborníků ČTK shání.

Jen v investiční fázi by podle studie díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 gigawatthodin vzniklo zhruba 6000 pracovních míst. Samotný provoz by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33.000 nových pracovních míst, tvrdí studie.

HDP české ekonomiky by projekt podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zvýšil o 185,9 miliardy korun, což představuje 3,6 procenta HDP Česka v roce 2020. Provoz továrny by zvedl český HDP o 172,1 miliardy korun, výstavba pak o 13,7 miliardy korun, uvedl. Studie bere do úvahy období od roku 2023 do roku 2031.

"Mít svou továrnu na baterie, a to nejméně jednu, je pro Česko logický a strategický krok, protože naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Hrajeme ale o čas a ten, kdo bude schopen rychle postupovat, bude mít v rukou všechny trumfy," řekl šéf české pobočky Deloitte Josef Kotrba, který ve společnosti vede poradenský tým pro energetiku.

Memorandum o podpoře plánovaného projektu továrny na baterie v Česku podepsali na konci července vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Zájem podle Havlíčka má Volkswagen, jehož součástí je Škoda Auto, a korejská LG. Podle dřívějších informací má investice v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst. Favoritem pro stavbu je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1.

"Česká vláda sice podepsala memorandum se společností ČEZ, je ale třeba urychleně řešit konkrétní podobu podpory a aktivně hledat investory a strategické partnery. Musíme si uvědomit, že pokud kapacita nevznikne u nás, vznikne jistě jinde v Evropě. Pak se ale i pracovní místa a přidaná hodnota přesunou mimo naše území," uvedl Kotrba. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku září uvedl, že 1. října bude o továrně jednat se šéfem Volkswagenu Herbertem Diessem.

ČEZ dříve uvedl, že plánovaná továrna na baterie do elektromobilů by mohla vyrobit baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což vystačí pro 400.000 až 800.000 osobních aut ročně. Studie Deloitte odhaduje, že díky projektu by si veřejné finance, tj. vláda, obce a kraje, polepšily o 48,6 miliardy korun, přičemž analýza nezohledňuje investice do vzniku samotného lokálního řetězce.

Ze studie dále vyplývá, že pro pokrytí evropské poptávky bude v roce 2030 potřeba 11 až 16 továren a 26 až 35 továren v roce 2040. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka je nutné příležitost zavčas využít.

"Země ve středoevropském regionu si uvědomují důležitost výrobních kapacit baterií na svém území a aktivně jejich vznik podporují. Nejčastěji přímou podporou v řádu miliard korun, dále pak investicemi do infrastruktury a daňovými úlevami," dodal Sedlák. Přímou podporou i daňovými úlevami plánuje stát podle červencového vyjádření šéfa ČEZ Beneše podpořit také český projekt, konkrétní výše podpory zatím není dojednaná.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika ČEZ

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy