Jak hospodaří katolická církev v Česku? Ztráty kvůli suchu přesáhly 761 milionů

Výsledek hospodaření katolické církve se loni proti roku 2017 zhoršil. Důvodem jsou především ztráty z lesního hospodářství, kdy ztráty kvůli suchu loni překročily 761 milion korun, meziročně o sto milionů korun víc. Zástupci katolické církve to dnes řekli na tiskové konferenci, konkrétní výsledek hospodaření neuvedli.

Hlavní, tedy duchovní činnost, loni skončila podobně jako rok předtím ve ztrátě 485 milionů, vedlejší, tedy hospodářská činnost, vykázala zisk 460 milionů korun.

Veškerý zisk vložila církev do společensky prospěšných projektů, především do oprav kulturního dědictví. Celkové výdaje na společensky prospěšné aktivity včetně oprav památek překročily 1,5 miliardy korun. Částka je podle zástupců církve dvojnásobná proti roku 2017. Finanční investice loni činily 519 milionů korun, také dvakrát více než předloni.

Menší zisky loni byly především z lesů, které jsou hlavně na Moravě podstatnou částí příjmů. Investice do boje s kůrovcem loni přesáhly 60 milionů korun, což je trojnásobek částky z roku 2017. V některých oblastech vystoupal podíl nahodilé těžby až k 90 procentům.

V roce 2017 celkové výdaje katolické církve překročily šest miliard korun a výnosy ze všech činností církve činily 4,5 miliardy korun. Na své hlavní poslání, tedy duchovní činnost, katolická církev v roce 2017 použila 2,9 miliardy korun.

Dnes zástupci katolické církve uvedli, že loni náklady na hlavní činnost církve přesáhly tři miliardy korun. Z toho osobní náklady tvořily 963 milionů korun, což je o 155 milionů víc než současný státní příspěvek na provoz katolické církve, který letos opět klesl o pět procent na 746 milionů korun pro všech osm diecézí. Na dani z příjmu zaplatily loni diecéze 47 milionů a na dani z nemovitosti více než 50 milionů korun.

Po první vlně revize majetku církev omezila prodej nevyužitého majetku, který v prvních letech tvořil krátkodobé příjmy. "Přebytečného majetku jsme se již zbavili, nyní se snažíme opravdu s tím, co máme, hospodařit a nevydělávat na prodeji," uvedl Karel Matyska, ekonomický poradce České biskupské konference (ČBK). "Církev investuje do dlouhodobějších projektů, například zisk z budov, které se opravují, patří mezi dlouhodobé záměry, u kterých se výsledek uvidí až za dlouhou dobu," dodal.

Katolická církev se připravuje na dobu, kdy v roce 2030 nastane odluka státu od církve a stát přestane vyplácet svůj příspěvek. Všechny diecéze v roce 2014 vstoupily do Katolického fondu spravovaného dvěma bankami, které investují na finančních trzích.

Související

Více souvisejících

Církev Česká biskupská konference (ČBK) Ekonomika lesy Sucho

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Hasiči

Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko

Policisté se takových případů obávali a s ohledem na předpověď počasí před nimi varovali. Přesto v pátek vyjížděly záchranné složky v Praze k případu, kdy v autě navzdory obrovskému horku zůstaly dvě děti. Nezletilí nakonec skončili v péči přivolaných záchranářů. 

před 2 hodinami

Letní noc

Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti

Současná vlna veder je nepříjemná i tím, že se výrazné ochlazení nedostavuje ani v nočních či ranních hodinách. Kromě absolutního teplotního rekordu by mohla být o víkendu zaznamenána i nejteplejší noc v tuzemské historii, naznačil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Peking

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

včera

Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

včera

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

včera

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy