Kurzarbeit: "Nepráce" v ČR má s německým modelem jen málo společného, upozorňuje svaz

Zásadním rozdílem mezi českým a německým kurzarbeitem je podle vedoucí oddělení pracovního práva advokátní kanceláře Baker McKenzie Zuzany Ferianc způsob jeho aktivace. V Německu funguje automatický systém. Firmy si o podporu z něj mohou na základě obecně stanovených podmínek požádat kdykoliv. V ČR by o jeho spuštění měla rozhodovat vláda, proti čemuž se podle Rafaje Svaz zásadně staví. "Nechceme, aby to byl politický nástroj. Bude to kopírovat trendy politických přístupů k minimálně mzdě. Navíc máme analogii s nefunkčností nového zákona o investičních pobídkách. Od chvíle, kdy byl zaveden, vláda schválila pouze jednu," řekl Rafaj.

Další odlišností je podle Ferianc rozsah "nepráce", kdy v Německu je podporu možné čerpat, když zaměstnavatel nemůže minimálně třetině zaměstnanců přidělovat práci v rozsahu alespoň deset procent. Navíc speciální "covidová úprava" snížila třetinu na deset procent, uvedla. V ČR by měl být vyžadován rozsah nepráce v rozmezí 20 až 80 procent. Podle Rafaje je už na tomto příkladu vidět, že německý model je mnohem více srozumitelný a jasně definovaný.

V případě nastavení kurzarbeitu se podle Rafaje vedou diskuse nad platbou sociálního pojištění. V Německu podle vedoucí oddělení daní advokátní kanceláře Baker McKenzie Elišky Komínkové platí snížená sazba 80 procent. Podle Rafaje by se tohoto vzoru měla držet i česká úprava.

Maximálně výše podpory je v Německu 60 procent z čisté mzdy, na zaměstnance s dětmi se vztahuje hranice 67 procent. Podle Komínkové se v ČR uvažuje o 60 až 80 procentech z čistého hodinového výdělku, ale konkrétní výši by mělo upravovat nařízení vlády. Český i německý model mají společnou délku podpory, která je stanovena na 12 měsíců. Covidová úprava v Německu byla prodloužena na dva roky.

Svaz průmyslu byl podle Rafaje celé léto členem pracovní skupiny na přípravě nové legislativy. Nyní do jednání podle něj vstoupilo ministerstvo financí a svaz již nemá o postupu jednání přehled. Je tím podle Rafaje porušen sociální dialog. Svaz chce být dál součástí jednání o podobě připravovaného zákona, vyzývá ministerstva k přizvání ke schůzkám.

Vláda o kurzarbeitu začala jednat v pondělí, poté se kvůli němu mimořádně sešla ve středu. Na podmínkách se ale nedohodla a téma bude znovu řešit v pondělí. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) rozpory panují u možnosti vzdělávat se pro lidi, kteří budou mimo práci, a výši náhrady od státu.

Kurzarbeit by měl začít podle ministerských plánů platit od 1. listopadu. Musí ho ale kromě vlády schválit Parlament a podepsat prezident. Kurzarbeit by měl nahradit stávající program Antivirus, který byl prodloužen do konce října. "Je nepříjemné, když se prodloužení ohlašuje v posledním týdnu před plánovaným ukončením," řekl Rafaj. Lepší by podle něj bylo, aby nyní vláda schválila prodloužení Antiviru do konce roku a od nového roku by začala platit nová legislativa.

Kurzarbeitem stát nekompenzuje mzdu lidem, kteří nepracují, ale dorovnává mzdu zaměstnancům, kterým byl kvůli menší poptávce snížen úvazek.