MPSV: Nezaměstnanost v březnu zůstala na třech procentech

Na konci března bylo bez práce 225.700 lidí, v únoru to bylo 227.400 uchazečů o zaměstnání. Počet volných pracovních míst klesl v březnu na 342.300 z 351.624 míst v únoru, vyplývá z dnes zveřejněných dat.

"Ta čísla jsme očekávali, jsou potěšující. Je potřeba ale počkat na duben. Ten ukáže, jak budou firmy a celý trh práce reagovat. Čísla jsou potěšující, bude rozhodující měsíc duben," uvedla Maláčová.

"Odhad paní mistryně považuji za spíše optimistický. Dost možná souvisí s tím, že do evidence úřadů práce se tisíce živnostníků dostali až od 1. dubna nebo pár dní poté," uvedl analytik Capitalinked.cz Radim Dohnal. Zároveň by se podle něj měly nově nyní v krizové situaci zveřejňovat statistiky z trhu práce týdně, a ne měsíčně.

Člen Ústředního krizového štábu a ekonom ze CERGE-EI Filip Matějka upozornil, že v dubnu vzroste nezaměstnanost v ČR i celém západním světě asi vůbec nejvíce v historii. "Nyní by tedy měla být primární urgentní pomoc, aby lidé měli co jíst, a systémové věci řešit později," uvedl. Dodal, že všechna opatření by měla být maximálně na jeden až dva měsíce, a ne na příštího půl roku. "Například odklad splátek u úvěrů na půl roku dělá celý systém složitější," dodal.

MPSV již dříve uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Ekonomické dopady budou podle něj záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Resort to uvedl v materiálu ke kurzarbeitu.

Stát by měl pomáhat hlavně malým a středním firmám

Stát by měl především pomáhat středním a malým firmám, a ne velkým firmám ovládaným milionáři. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedla Maláčová (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v sobotu připustili, že stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings. 

Obdobně jako Maláčová se k pomoci vyjádřil i Matějka. Podle něj dokážou velké firmy zajistit banky, které jsou schopné najít způsob, jak jim pomoci. "Stát musí pomáhat plošněji, a to středním a menším podnikům," uvedl.

Maláčová v souvislosti se Smartwings uvedla, že privatizace ČSA byla v minulosti chyba. "Zbavovat se strategických firem znamená, že je v krizi stejně zachraňuje stát. Zisky budou soukromé, ztráty veřejné," uvedla. A pokud by podle ní stát musel vstoupit do nějaké firmy, tak by to mělo být formou kapitálového vstupu, tedy že by stát ve firmě získal podíl. "Určitě o tom budeme debatovat na vládě," dodala.

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie (ČSA), loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Skupina Smartwings se stala majoritním vlastníkem ČSA na konci února 2018. Smartwings Group patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Letecké společnosti po celém světě odstavily nyní z provozu většinu letadel, aby jim rychle neubývala hotovost. Řada zemí totiž rozšířila omezení v letecké dopravě, aby zpomalila šíření epidemie onemocnění způsobeného koronavirem. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) kvůli krizi společnosti přijdou na tržbách o více než 250 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) a mnohým už tak dochází hotovost. Podle IATA až polovině z nich hrozí v příštích týdnech bankrot, pokud vlády nepodniknou kroky na podporu tohoto odvětví.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda dříve upozornil, že krizí kvůli koronaviru procházejí letečtí přepravci celého světa, a do některých budou vstupovat kapitálově vlády. "Například italská vláda už v březnu zahájila proces převzetí přepravce Alitalia. Německá vláda je zase připravena převzít kontrolu nad leteckým přepravcem Condor. Polské aerolinie LOT, které měly dle lednové dohody Condor převzít, totiž z obchodu zřejmě vycouvají. Australská vláda také prověřuje možnost znárodnění leteckých přepravců," uvedl.

Převzetí firmy vládou, tedy znárodnění, by však měl být podle Kovandy opravdu jen krajní krok. "Státní vlastnictví firem je totiž, jak známo, velmi často značně neefektivní, takže celospolečensky může být přínosnější žádné znárodňování nepodnikat a kolabující firmu ponechat svému osudu - jakkoli krutě to může znít," uvedl.