Na financování státního dluhu v roce 2021 bude potřeba méně peněz. MF zveřejnilo novou strategii

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun.

Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech. V roce 2022 počítá s 503,5 miliardy Kč a o rok později se 460 miliardami korun. "Potřeba financování v letech 2021 až 2023 vykazuje v absolutní výši i ve vyjádření jako podílu na HDP klesající trend, který je dán klesajícími celkovými splátkami státního dluhu bez zahrnutí dopadů budoucí emisní činnosti i klesajícími plánovanými schodky státního rozpočtu ve střednědobém horizontu," uvádí materiál.

Ministerstvo financí chystá plánované výdaje pokrýt především emisemi státních dluhopisů v korunách. Emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím trhu by tak měla příští rok činit minimálně 400 miliard korun. Úřad nevyloučil ani vydání dluhopisů v zahraničních měnách podle zahraničního práva.

V rámci financování počítá ministerstvo financí příští rok mimo jiné se schodkem státního rozpočtu 320 miliard Kč, splátkou dvou emisí korunových dluhopisů za 116,9 miliardy Kč, splátkou pilotní emise státního eurodluhopisu vydaného v roce 2019 za jednu miliardu eur (26,3 miliardy Kč) nebo splátkou zahraniční emise státních dluhopisů vydaných v roce 2010 za dvě miliardy eur.

Očekávané výdaje na obsluhu státního dluhu by měly stoupat. Ministerstvo financí očekává příští rok čisté úrokové výdaje 47 miliardy korun, v roce 2022 pak 50 miliard korun a o rok později 52,2 miliardy korun. Letos ministerstvo hlásí skutečné výdaje za zhruba 40 miliard korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu by měl letos stoupnout na 36,8 procenta HDP a v příštím roce na 40,1 procenta HDP. Loni byl 28,5 procenta HDP.

Státní dluh České republiky stoupl letos za tři čtvrtletí o 431,7 miliardy korun na 2,07 bilionu korun. V červnové aktualizaci Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2020 MF uvedlo, že státní dluh by měl na konci letošního roku činit zhruba 2,12 bilionu korun.

Ministerstvo financí upozornilo, že si ponechává možnost pružné reakce na vývoj na finančních trzích. Proto v červnu 2021 zveřejní aktualizaci strategie financování a řízení státního dluhu. Nevyloučilo ani čtvrtletní aktualizace.

Související

Ministerstvo financí

Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.
Peníze, ilustrační foto

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

státní dluh Ministerstvo financí Ekonomika HDP ČR Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy