Nejhorší podmínky měli zaměstnanci na jihu EU, obecně se ale v Česku zlepšily

Autoři studie vypočítali takzvaný index slušné práce, který zahrnuje úroveň mezd, kvalitu zaměstnání a také stálost pracovněprávních vztahů. Od roku 2010 do roku 2019 se průměr celé Evropské unie zvýšil ze 100 na 101,8 bodu.

"To je velice malé zlepšení," uvedla generální tajemnice konfederace Liina Carrová. Podle ní za to mohou rozpočtové škrty a politika rozvolňování pravidel na trhu práce, kterou přijaly mnohé evropské vlády za poslední finanční krize.

Tuto hypotézu podle odborů potvrzuje i fakt, že na konci žebříčku skončily země z Jižní Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, na které minulá finanční krize dopadla velmi výrazně. V těchto státech se projevila vysoká nezaměstnanost a vlády přijaly zákony, jež omezily část právní ochrany zaměstnanců. V pětici zemí na konci žebříčku jsou i Bulharsko a Rumunsko, kde se ale situace ve srovnání s rokem 2010 rapidně zlepšovala.

Nejlepší výsledky v žebříčku a skóre nad 109 bodů mají Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Finsko.

Česká republika s výsledkem 102,4 bodu patří k členským zemím, kde bylo hodnocení v roce 2019 nadprůměrně. Se zvýšením o 5,1 bodu patřilo Česko ke skupině zemí, kde se za deset let pracovní podmínky zaměstnanců zlepšily nejvíce. Index se zlepšil ve všech třech kategoriích. Podle odborářů tak jsou čeští zaměstnanci ve srovnání s rokem 2010 méně právně zranitelnější, více si vydělají a pohybují se na lépe fungujícím trhu práce.

Index pro ETUC sestavila skupina italských sociologů, statistiků a badatelů ASviS. Index slušné práce se v jejich pojetí snaží vystihnout nejen platy a ohodnocení, ale celkovou kvalitu pracovních podmínek zaměstnanců.