Nezaměstnanost v červnu vzrostla na 3,7 procenta, oznámila Maláčová. Krize zasáhla hlavně služby

"Nejčastěji přicházejí lidé do evidence z oblasti služeb. Pohostinství, hotelnictví, doprava, cestovní ruch. Stále se hlásí i ti, kteří přišli o práci v těchto sektorech v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku," uvedla Maláčová.

Proti květnu evidovaly úřady práce zhruba o 3500 nezaměstnaných víc. Nově se v červnu přihlásilo 38.504 lidí, tedy o 119 víc než v květnu. Volných míst v evidenci úřadů práce bylo na konci června 334.904.

"Největší zájem je o nízko kvalifikované pracovní pozice - o dělníky, uklízeče, řidiče nákladních automobilů, kuchaře a zedníky. U tří ze čtyř volných míst se poptává základní vzdělání a finanční ohodnocení je téměř na úrovni minimální mzdy," upřesnila ministryně.

Nezaměstnanost v červnu stoupla jen o 0,1 procentního bodu, na celkem 3,7 %. To je dobré číslo, ale nejásáme. Plánujeme prodloužit #Antivirus a pracujeme na balíčku zaměstnanosti, který nastaví stabilní pravidla pro ochranu trhu práce. https://t.co/4grghXGgZP

Na podporách v nezaměstnanosti vyplatily úřady v červnu zhruba miliardu korun. Průměrná částka činila 8742 korun.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by tak dosahovala více než osmi procent. Podle analytiků by se počet lidí bez práce mohl výrazněji zvednout na podzim.

Podle Maláčové i vicepremiéra a šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka za dosavadním nízkým růstem nezaměstnanosti jsou příspěvky na náhrady výdělků z kurzarbeitového programu Antivirus. Dosud z něj stát vyplatil 14 miliard korun 56.800 firmám, na které dopadla koronovirová krize. Hamáček označil Antivirus za nejúspěšnější a nejefektivnější vládní program na pomoc ekonomice. Řekl, že ČSSD podporuje jeho prodloužení do konce roku. Zatím by se měly příspěvky vyplácet do konce srpna.

Vedle dočasné kurzarbeitové podpory z Antiviru chystá ministerstvo práce pravidla dlouhodobého kurzarbeitu. O jeho podobě jedná s odboráři a zaměstnavateli. Podle Maláčové by stát zaměstnancům při krácení pracovní doby kvůli krizi dorovnával mzdu. V době, kdy by firma pro ně neměla práci, by se vzdělávali či rekvalifikovali.

Návrh by měl být součástí balíčku na podporu zaměstnanosti, který by Maláčová měla předložit v srpnu. Soubor zákonů a opatření by měl obsahovat i regulaci pravidel pracovních agentur a změnu rekvalifikací. Odstupné by také nemělo mít nově vliv na podporu v nezaměstnanosti. Nyní je možné ji pobírat až po vyčerpání peněz, které pracovník dostal při propuštění. Pokud mu firma dala tři měsíční výdělky, začíná se podpora vyplácet po třech měsících. Podpořit se má digitalizace úřadů práce.

Změnit by se mohla také evidence volných míst. Zaměstnavatelé je úřadu práce oznamovat nemusí. Pokud volnou pozici nahlásí a 30 dní se ji nepovede obsadit, je možné na ni vzít cizince. Podle Maláčové je nynější nahlášení "něco jako vstupenka pro levnou sílu ze zahraničí".

"Chceme, aby se místa hlásila povinně, aby se pravidelně aktualizovala. Můžeme se bavit o intervalu (aktualizace)," uvedla ministryně.

O balíčku na podporu zaměstnanosti mluvila Maláčová už začátkem minulého roku. Představit ho chtěla loni ve druhém čtvrtletí, tedy před více než rokem. Jako jedno z opatření zmínila tehdy regulaci agentur.