O příspěvek na mzdy žádalo přes 50 tisíc firem, dorazil třem pětinám

Podle statistik část žadatelů ještě neposkytla úřadům potřebné podklady k poskytnutí peněz. Někteří podnikatelé si stěžují na dlouhé vyřizování, a to hlavně v Praze.

Ministerstvo program spustilo 6. dubna v poledne. Zaměstnavatelé nejdřív podávají žádost, po které s nimi úřad práce uzavírá dohodu. Když ji obdrží a zaplatí také celé náhrady, výdělky a odvody, pošlou úředníkům vyúčtování. Podle něj jim pak stát proplatí 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku v uzavřených provozech, a to do 39.000 korun superhrubé mzdy. Při výpadku pracovníků a surovin či poklesu poptávky vyrovná pak 60 procent vyplacené náhrady, ale nejvýš do 29.000 korun superhrubé mzdy.

Za první měsíc dorazilo 50.346 žádostí. Dohodu úřady práce uzavřely u 91 procent z nich, tedy u 45.939. Vyúčtování pak poslalo 41.234 těchto zaměstnavatelů. Třem čtvrtinám z nich úřady nechaly peníze proplatit. Z celkového počtu těch, kteří žádost poslali, by tak peníze za první měsíc po spuštění programu měly mít tři pětiny.

Podnikatelé si stěžují na pomalé vyřizování. Řada z nich uvádí, že o příspěvky požádali v polovině dubna a dosud nemají odpověď. Resort práce poukazuje na vysoký podíl neúplných či nesprávně vyplněných formulářů. První týden po spuštění programu byly chyby u 80 procent žádostí a u vyúčtování, která se přijímala od 14. dubna, pak zpočátku 82 procent, uvedlo ministerstvo. Dnes zopakovalo, že při správných údajích mají podniky peníze do šesti dní. Pokud jsou podklady nekompletní, trvá to "až 15 pracovních dní".

Největší nápor žádostí je v Praze. Úřad práce jich tu dostal za první měsíc 14.450. Následovalo Brno s 5889 a Ostrava s 4875 žadateli.

V hlavním městě vyúčtování poskytlo do 6. května 10.137 podnikatelů, tedy 90 procent těch, s nimiž úřad práce dohodu uzavřel. Z těchto firem peníze čtvrtina. Ze všech zaměstnavatelů v metropoli, kteří o podporu žádali, je to 17 procent.

Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) před nedávnem řekl, že pražský úřad je "manažersky velmi špatně nastaven" a ministerstvo v jeho vedení chystá změny. Reagoval tak na informace z médií, kdy jeden z vedoucích pracovníků poukazoval na to, že úředníci v hlavním městě mají násobně víc žádostí než v regionech, jsou přetíženi a agendu nemohou zvládat.

Ministerstvo dnes uvedlo, že od 6. do 10. května přibylo úřadům zhruba 600 žádostí. Peníze se odeslaly víc než 4100 dalších žadatelů, z nich zhruba 2500 v Praze. Celková vyplacená částka se zvedla na 2,08 miliardy a podpořila 324.400 pracovníků. Průměrný příspěvek za březen na jedno místo tak činil 6403 korun. Průměrný žadatel dostal podporu na devět lidí, a to celkem 58.816 korun.

Podle výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Nikolase Mittaga a Filipa Pertolda nemá nynější program jasná kritéria, nejasné jsou i podmínky financování částečných úvazků. Strop pro náhradu mzdy je nízký, podpora tak chrání méně kvalifikované pracovníky, uvedli experti.

Někteří ekonomové poukazují na to, že pomoc státu v krizi je pomalá a ve skutečnosti činí jen zlomek slibované částky. Podle zástupců zaměstnavatelů Antivirus ale funguje a vláda by ho měla prodloužit do konce srpna, nyní je do konce května. Podnikatelé mluví o tom, že po prázdninách by měl navázat klasický kurzarbeit podle německého vzoru. Stát při něm dorovnává výdělky lidí, jimž v krizi kvůli úbytku zakázek a odbytu zaměstnavatel zkrátí práci, ale nepropustí je.