Podporované zdroje energie? Asociace kritizuje navrhovanou novelu

Oborové asociace a zaměstnavatelské svazy mají i po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení výtky k novele zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE). Vadí jim především nezařazení velkých solárních systémů do plánovaných aukcí a rozdílný přístup k jednotlivým zdrojům při kontrole takzvané překompenzace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktuální verzi připravované novely hájí.

Resort už dříve uvedl, že překompenzace podpory může a mohla vzniknout především na základě kumulace podpory takzvané zelené elektřiny s jinou provozní nebo investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů, které jsou při výpočtu výše podpory zelené elektřiny zohledňovány. Po Česku ji požaduje Evropská komise v rámci uděleného souhlasu s podporou těchto zdrojů, takzvané notifikace.

Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů POZE uvedených do provozu mezi roky 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu. Předmětem kontrol je posouzení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), přičemž při překročení zákonem stanovené meze bude výrobna považována za pobírající nadměrnou podporu, která se zakazuje. Dokument uvádí, že kontrola se má celkem týkat asi 2700 větších zdrojů, z toho asi 1400 budou fotovoltaiky. Podle dřívějších informací tvoří tyto zdroje zhruba desetinu z celkového počtu zelených zdrojů čerpajících podporu. Tento omezený počet zdrojů však čerpá převážnou většinu vyplacené podpory zdrojům POZE.

Podle asociací je problém ve zdánlivém detailu, a to ve stanovení rozdílného IRR pro palivové zdroje (využívající biomasu a bioplyn) a nepalivové zdroje (fotovoltaické, větrné a malé vodní elektrárny). Zatímco u palivových zdrojů je stanovena na 10,6 procenta, u nepalivových zdrojů jen na 8,4 procenta. Nepalivový zdroj s IRR například deset procent tak bude označen jako překompenzovaný.

"Jsme přesvědčeni, že by měla být jedna hodnota IRR, tj. 10,6 procenta pro palivové i nepalivové zdroje elektřiny, neboť neexistuje věcná argumentace podporující rozdělení na dvě hodnoty IRR. Odlišné hodnoty IRR nevyplývají z žádného vnitrostátního či mezinárodního závazku," uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Bohuslav Čížek. Praxe jiných států podle něj ukazuje, že tato hodnota je akceptovatelná hodnota i z pohledu Evropské komise.

S tím však nesouhlasí náměstek MPO pro oblast energetiky René Neděla. Stanovení IRR podle něj vychází z dokumentu, který česká vláda schválila už před několika lety a který vycházel z tehdejší analýzy ministerstva. ČTK řekl, že ministerstvo naopak v současné době řeší dopis z Bruselu, kde Evropská komise naznačuje, že by naopak hodnot IRR mělo být ještě více. Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro upozornil, že v jiných členských státech EU dosahuje přijatelná míra návratnosti investic vložených do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mnohdy ještě vyšších hodnot než je 10,6 procenta IRR. "Jde například o Velkou Británii, Slovinsko, Irsko a Chorvatsko," uvedl.

Řada asociací včetně SP ČR, Svazu moderní energetiky nebo Solární asociace dlouhodobě kritizují také to, že MPO v novele nezařadila do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. "Centrální bod naši kritiky je, že zákon nemá definovat, jaké zdroje se mají objevit v aukci, a které ne. Konkrétní podoby samotných aukcí stejně poté bude definovat vláda," řekl ČTK šéf Solární asociace Jan Krčmář.

MPO navrhuje, aby v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Velké solární zdroje však chybí.

"V poslední době se objevují články, že během několika let bude fotovoltaika úplně konkurenceschopná. Na druhou stranu jednotliví zástupci asociací říkají - dejte nám provozní podporu. To jde přece proti sobě," řekl ČTK náměstek Neděla. To však Krčmář rozporuje. "Máme od bank signály, že by tím pádem na tyto projekty dávaly obtížně financování. Projekty by pak mohly skončit v šuplíku," dodal. Podle Neděly bude materiál nyní projednán Legislativní radou vlády, následně ho dostane k schválení vláda.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

Více souvisejících

Energetika ministerstvo průmyslu Elektřina zákony svaz průmyslu a dopravy solární energie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy