Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,3 procenta HDP

Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 0,9 procenta HDP. Přebytek tak loni klesl o 33,9 miliardy korun na 15,4 miliardy korun. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci veřejných financí loni vykázaly schodek ústřední vládní instituce, tedy vláda. Ten činil 31,7 miliardy korun, zatímco předloni to byl přebytek 9,1 miliardy korun. Naopak místní vládní instituce, mezi které patří například kraje nebo obce, loni zvýšily přebytek o 12,4 miliardy na 36 miliard korun. O 5,6 miliardy na 11,1 miliardy korun pak klesl přebytek u zdravotních pojišťoven.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 mld. Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP: https://t.co/hQ7FNcqPf0#čsú #rychlainformace #deficit #dluh

— ČSÚ (@statistickyurad) April 1, 2020

Statistici dnes zároveň revidovali údaje za roky 2016 až 2018. V informaci z loňského října uváděli, že přebytek veřejných financí byl v roce 2018 1,1 procenta HDP. Revize si vyžádala změna metodiky Eurostatu a nová data související především s příjmy z prodeje emisních povolenek. Příjmy z prodeje povolenek jsou nově zaevidovány jeden rok po okamžiku jejich prodeje. Dosud to bylo v okamžiku prodeje.

Podle údajů Eurostatu ještě před dnešní revizí ČSÚ byl dluh ČR předloni čtvrtý nejnižší v EU, přičemž průměr EU byl zhruba 80 procent HDP. V případě veřejných financí měla ČR šestou nejlepší hodnotu v EU.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Pro letošní rok lze čekat výraznější zhoršení hospodaření státu kvůli dopadům šíření koronaviru. MF například zvýšilo schodek letošního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Zároveň počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,1 procenta.

Hlavní vlna restriktivních opatření přišla až ve druhé polovině března. "Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření," dodala analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Na příkladu Číny, kde šíření nákazy kulminovalo před několika týdny, lze ale podle ní vidět, že vzpamatování může přijít záhy po zažehnání krize. Zveřejněná výrobní PMI již ukázala expanzi tamního průmyslového sektoru.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Více souvisejících

veřejné finance Ekonomika Český statistický úřad

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy