Průzkum: Česká ekonomika se příští rok vrátí k růstu, inflace klesne

Česká ekonomika by se měla po letošním poklesu o 7,1 procenta vrátit příští rok k růstu, a to o 3,3 procenta. Inflace by měla klesnou z letošních více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

"Příchod vakcíny proti nemoci Covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a tuzemská ekonomiky by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné normalizaci ekonomické situace. "HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po letos očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním zejména domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Na trhu práce bude podle Marka ještě doznívat letošní pokles ekonomiky. "Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí," odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině letošního roku. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i fakt, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc příští rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. "Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti," uvedl.

Sněmovnou schválený daňový balíček by měl podle hlavní ekonomky Heleny Horské přispět příští rok k růstu ekonomiky 0,7 procentním bodem, ale za cenu výpadku příjmů veřejných financí zhruba 1,7 procenta hrubého domácího produktu. V případě oživení zahraniční poptávky lze podle ní letos počítat s růstem ekonomky o 2,5 procenta. "Ale velmi záleží na naši schopnosti se vypořádat s covidem a dál neprohlubovat ztráty a bolest podnikatelů a živnostníků. Jejich řady i tak bohužel prořídnou. V případě selhání, nenaplnění očekávání, bude růst ekonomiky velmi slabý, mezi jedním až dvěma procenty," uvedla.

Růst mezd pak bude podle Horské příští rok pod vlivem zvýšení minimální mzdy. "Větší šanci na růst hrubé mzdy tak mají pracovníci s nejnižší mzdou," uvedla. K vyšším výdělkům pomůže i snížení daní v rámci daňového balíčku.

"Pokud nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem letošní velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z letošního koronavirového úderu již v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Související

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.
Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Více souvisejících

Ekonomika inflace nezaměstnanost / nezaměstnaní Ministerstvo financí Česká republika HDP ČR

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy