Průzkum: Česká ekonomika se příští rok vrátí k růstu, inflace klesne

Česká ekonomika by se měla po letošním poklesu o 7,1 procenta vrátit příští rok k růstu, a to o 3,3 procenta. Inflace by měla klesnou z letošních více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

"Příchod vakcíny proti nemoci Covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a tuzemská ekonomiky by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné normalizaci ekonomické situace. "HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po letos očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním zejména domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Na trhu práce bude podle Marka ještě doznívat letošní pokles ekonomiky. "Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí," odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině letošního roku. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i fakt, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc příští rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. "Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti," uvedl.

Sněmovnou schválený daňový balíček by měl podle hlavní ekonomky Heleny Horské přispět příští rok k růstu ekonomiky 0,7 procentním bodem, ale za cenu výpadku příjmů veřejných financí zhruba 1,7 procenta hrubého domácího produktu. V případě oživení zahraniční poptávky lze podle ní letos počítat s růstem ekonomky o 2,5 procenta. "Ale velmi záleží na naši schopnosti se vypořádat s covidem a dál neprohlubovat ztráty a bolest podnikatelů a živnostníků. Jejich řady i tak bohužel prořídnou. V případě selhání, nenaplnění očekávání, bude růst ekonomiky velmi slabý, mezi jedním až dvěma procenty," uvedla.

Růst mezd pak bude podle Horské příští rok pod vlivem zvýšení minimální mzdy. "Větší šanci na růst hrubé mzdy tak mají pracovníci s nejnižší mzdou," uvedla. K vyšším výdělkům pomůže i snížení daní v rámci daňového balíčku.

"Pokud nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem letošní velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z letošního koronavirového úderu již v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika inflace nezaměstnanost / nezaměstnaní Ministerstvo financí Česká republika HDP ČR

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov

Začátek období letních dovolených znamená pro útulky jediné: zaplní se opuštěnými domácími mazlíčky, jejichž majitelé je při plánování cest odložili. Dosud bylo téměř nemožné původní majitele takových zvířat dohledat, což vedlo k přeplněným kapacitám mnoha zařízení. Brzy však tato praxe narazí na nová legislativní omezení z Bruselu. Evropská unie se totiž rozhodla zavést přísnější pravidla pro ochranu psů a koček. Kromě povinného čipování, které v Česku v případě psů platí už řadu let, zavádí také závazné minimální standardy pro jejich chov.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump po střelbě opět kope kolem sebe. Sám si dělá srandu ze smrti jiných

Prezident USA Donald Trump a Bílý dům reagovali na nedávnou střelbu během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě ostrou kritikou demokratů. Trump označil své politické oponenty za kult nenávisti a odsoudil jejich údajně neúnosnou rétoriku. Jako hlavní příklad takového chování uvedl vtip komika Jimmyho Kimmela, který si utahoval z potenciálního prezidentova úmrtí a naznačil, že první dáma Melania Trumpová vypadá jako budoucí vdova.

před 3 hodinami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Írán ponížil Spojené státy, prohlásil Merz

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Spojené státy jsou vedením Íránu ponižovány. Podle jeho názoru je administrativa prezidenta Donalda Trumpa u vyjednávacího stolu překonávána teheránskou diplomacií. Merz kriticky zhodnotil vývoj stagnujících rozhovorů, což podle všeho prohloubí napětí mezi USA a jejich spojenci v NATO.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy