Průzkum Hospodářské komory: Návrat cizinců do vlasti se dotkl pětiny firem

Březnový návrat cizinců z Programu kvalifikovaný zaměstnanec do vlasti se dotkl pětiny firem. Často si brali na cestu domů neplacené volno. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory z počátku dubna. Ze 240 respondentů jich 233 uvedlo, že zaměstnávají celkem 3625 pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí přes Program kvalifikovaný zaměstnanec.

Koncem března 2020 vyvolalo rozhodnutí ukrajinských úřadů uzavřít hranici a podobné kroky jiných zemí kvůli obavám ze šíření koronaviru návrat zahraničních pracovníků do vlasti.

"Ukrajinští zaměstnanci opravdu chybí. Nejvíce je to zřejmé v zemědělství, kterému začíná sezona. Kontaktují nás ale i stavební firmy. Jsou to obory, ve kterých se pracuje převážně venku a šíření nákazy je možné lépe eliminovat," řekla ČTK poradkyně sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.

Jako důvod, proč někteří nevyužili možnost návratu domů, uváděly firmy například strach zaměstnanců o práci, případně obavu ze situace na Ukrajině. Zmiňovaly i finanční nevýhodnost neplaceného volna ve srovnání s náhradou mzdy, kterou jim zaměstnavatel vyplácí, pokud jsou na překážce v práci. Část zahraničních zaměstnanců využila k návratu dovolenou a výjimečně někteří ukončili pracovní poměr.

Tři pětiny firem vůči zaměstnancům ze třetích zemí neučinily žádné speciální kroky a ani je neplánují. Čtvrtina účastníků ankety deklarovala zájem o nabírání dalších zaměstnanců z těchto zemí. Komora to potvrzuje, protože její pověřená pracoviště stále evidují značný zájem o Program kvalifikovaný zaměstnanec. Firmy žádají o zařazení do programu a podávají žádosti o další zaměstnance, a to i přes to, že ambasády příjem žádostí pozastavily. Termín obnovení příjmu zaměstnanců ze třetích zemí dosud není znám.

K propouštění se zatím uchýlila tři procenta účastníků šetření. Podobně marginální je podíl zaměstnavatelů, kteří neprodlužovali pracovní smlouvy a zaměstnanecké karty, respektive žádosti o ně vzali zpět podobně jako žádosti o zařazení do programu. Řada zaměstnavatelů ještě neví, jak bude postupovat. Čekají na dobu, až se situace zlepší, až dorazí pomoc státu, a na to, jak se bude vyvíjet počet zakázek jejich firmy.

Pokud jde o zvažované propouštění, respektive ukončení spolupráce se zaměstnanci z Ukrajiny nebo jiných třetích zemí v souvislosti s dopady koronaviru, nyní jen sedm procent zaměstnavatelů o takovém kroku uvažuje.

Většina (65 procent) účastníků uvedla, že po znovuotevření hranic bude žádat o další pracovníky přes Program kvalifikovaný zaměstnanec, tedy počítají s delší spoluprací. Velká část firem ale zatím vůbec neví, jak se situace s otevřením hranic a poptávka po službách čí výrobcích jejich firmy vyvine. Často respondenti uváděli, že pokud bude možné místa obsadit českým pracovníkem, nebudou o další cizince žádat.

V Programu kvalifikovaný zaměstnanec se přijímají žádosti firem o pracovníky z Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Nejvyšší kvóta je pro občany Ukrajiny.

Související

Ministerstvo životního prostředí

Hospodářské komoře vadí vládní návrh. Po poslancích chce pozměňovací návrhy

Hospodářská komora nesouhlasí s nově navrženými administrativně právními překážkami vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, v níž Ministerstvo životního prostředí prosazuje na půdě první a druhé bonity plošný zákaz výstavby nových distribučních skladů, obchodních center nebo solárních parků přesahujících rozlohu jednoho hektaru, aktuálně projednávají poslanci v prvním čtení.
Tomáš Prouza, zakladatel webu penize.cz

Zaměstnavatelé plánují omezit zaměstnanecké benefity, hlavně ty méně rozšířené

V reakci na konsolidační balíček dvě pětiny zaměstnavatelů sníží výši poskytovaných zaměstnaneckých benefitů nebo omezí jejich počet. Omezovat se budou hlavně víceúčelové programy a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to ze šetření, které mezi podniky napříč obory a regiony realizovala Hospodářská komora. Ta má také obavu, aby omezováním benefitů v podnicích nebyl ohrožen rozvoj tzv. zdravotních benefitů, které díky své preventivní funkci dosud přispívaly ke snižování nákladů zdravotního systému.

Více souvisejících

hospodářská komora firmy Cizinci Ekonomika svaz průmyslu a dopravy

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 8 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 10 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 10 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 10 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy