Půjčka 50 tisíc? Může se vám šeredně vymstít, ukazuje analýza

Ukázala to analýza nabídky 35 bank a nebankovních institucí, které smějí v Česku spotřebitelské úvěry poskytovat. Výsledky a žebříček institucí dnes zveřejnila společnosti Člověk v tísni (ČvT). Index úvěrování sestavila poprvé v roce 2009.

Autoři se zaměřili na 16 kritérií, a to na náklady půjčky, sankce při potížích se splácením, vstřícnost ke klientům či dostupnost a srozumitelnost informací ve 14 bankách a 21 nebankovních společnostech. Zajímaly je podmínky pro úvěr 50.000 korun při ročním splacení.

Instituce mohla získat nejvýš 100 bodů. Vítěz měl 82 bodů, společnost na poslední příčce 33 bodů. Autoři poskytovatele půjček hodnotili hvězdičkami jako hotely či jako auta při testech nárazů. Pět hvězdiček získalo osm společností. Jen jednu hvězdu dostalo šest subjektů. "Ty představují auto, do kterého bychom neměli v životě sednout, protože nám hrozí velké nebezpečí," řekl Martin Kovalčík z ČvT.

Analýza zjistila, že za roční padesátitisícovou půjčku zaplatí lidé u různých poskytovatelů od 2228 do 85.159 korun. Ve 13 společnostech se cena pohybuje do 5000 korun, v devíti pak přesahuje 30.000 korun.

"Půjčíte si 50.000 korun a vrátíte 50.000 plus 80.000 korun. Slyšíme, že je to v pořádku kvůli rizikovosti klienta. Není. Půjčka může být pro rizikového klienta dražší, pokud ale nemá na to, aby ji splácel, řešením není, že mu ji zdražím, ale že mu ji neposkytnu. Argument, že cena odráží riziko, je podle nás falešný," uvedl finanční analytik ČvT David Borges.

Pokud dlužník nezvládne půl roku splácet, může ho to stát od zhruba 5000 do 45.000 korun. Náklady při prodlení činí u 17 poskytovatelů do 10.000 korun, u čtyř společností překračují 20.000 korun.

Analytici varují před revolvingovými úvěry v kombinaci s vysokou úrokovou sazbou. Upozorňují na půjčky, kde není předem stanovena pevná splátka, ale jen splátka minimální. Při jejím využití se splacení oddaluje a kvůli vysokému úroku také výrazně prodražuje. Problém někdy představuje naopak i předčasné splacení. Podle zákona při něm sice věřitel nesmí požadovat víc než procento z vypůjčené částky, některé společnosti ale ustanovení obcházejí. Žádají třeba desetitisíce za administrativní poplatky. Potíže mohou způsobit také různé sankce, a to například za nenahlášení změny příjmu v nemoci či po ztrátě práce.

Kolem 70 procent věřitelů umožňuje před podpisem smlouvy odhadnout výši měsíčních splátek a celkovou zaplacenou sumu díky úvěrové kalkulačce na webu. Téměř třetina společností ale výpočet nákladů podmiňuje zasláním osobních dat. Desítka pak na internetu nemá ani výši úrokové sazby, nebo aspoň její horní mez.

Většina společností zjišťuje informace o žadatelích aspoň v jednom z bankovních či nebankovních registrů, aby prozkoumala jejich schopnost splácet. Ukládá jim to zákon. Podle autorů to neplatí u dvou společností.

Dluhoví poradci radí, aby lidé předem dobře zvážili, jestli půjčku opravdu potřebují. Znát by měli měsíční splátku, celkovou splácenou částku či sankce z prodlení. Vědět by měli také to, zda není nutné ručit třeba nemovitostí a zda se nejedná o podnikatelskou půjčku. Zkontrolovat by měli ale i to, zda jsou ve smlouvě stejné poplatky a úroková sazba, jaké poskytovatel úvěru či zprostředkovatel nabízel.