ROZHOVOR: Mezinárodní strojírenský veletrh? Další oběť koronaviru, říká generální ředitel

ROZHOVOR - „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, nejtěžší, které jsem musel udělat. Zrušení MSV bylo vůči vystavovatelům zodpovědné rozhodnutí, ale zároveň je to firemní pohroma," komentuje zrušení Mezinárodního strojírenského veletrhu generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš. 

Rozhodli jste o zrušení největšího průmyslového veletrhu ve střední Evropě. Co byly hlavní důvody?

Hlavním důvodem je pokračující koronovirová krize. V březnu jsme doufali, že vše skončí někdy v květnu a jede se dál. Ale dál se nejede a nyní slyšíme, že situace může trvat do konce roku. MSV je tak velkou, mezinárodní a prestižní akcí, že jsme museli zvážit všechna rizika a aktuální podmínky pro veletrhy a rizika eliminovat. Podmínky pro pořádání hromadných akcí včetně veletrhů jsou nyní nastaveny tak, že podle nich není běžný veletrh střední velikosti proveditelný. Natož veletrh v rozsahu MSV.

Proč jste rozhodli nyní a nepočkali? Vždyť během léta má dojít k dalšímu uvolňování.

Čekat nešlo. Rozhodli jsme deset minut po dvanácté. Nemůžeme všechny napínat do nekonečna. Firmám i nám by nabíhaly při přípravě další náklady, které by se mohly stát zmařenou investicí. To nikdo nechce. A aktuální zhoršování situace tam či onde dokládá, že riziko i zhoršení situace tady je.

Na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR bylo oznámeno, že se veletrhy mohou konat do 5 000 osob….

To oznámeno bylo, ale podmínky jsou pro pořadatele veletrhů absolutně neproveditelné. Takže vyjádření bylo zavádějící. Ta pravidla jsou použitelná možná pro stadiony, O2 Arénu, ale ne výstaviště. Homogenní akci nelze separovat do dílčích sektorů, přičemž lidé se nesmí mezi těmito sektory promíchávat.

Tomu nerozumím. Můžete to blíže vysvětlit?

My taky moc ne. Prostě v jednom pavilonu může být maximálně tisíc osob včetně vystavovatelů, uklízeček, takže návštěvníků tam bude méně než vystavovatelů. Tito pak nesmí jít do jiného pavilonu. To přeci není veletrh.

Pan ministr Havlíček prohlásil v reakci na zrušení MSV, že vláda veletrh chtěla a nastaví podmínky, které bude potřeba….

Cením si snahy ekonomických ministrů a jejich podpory, ale ministerstvo zdravotnictví je také součást vlády, ne? Vláda na to měla dva měsíce. Nikdy nepřijala usnesení, že uděluje výjimku z mimořádných opatření a konání MSV povoluje. To si nikdo nedovolí. A nedovolíme si to ani my. Jsme natolik zodpovědní a chápeme epidemiologické stanovisko, že tak velká akce s takovou mezinárodností určitým rizikem je. Riziko zhoršení situace, zákaz konání těsně před akcí, zmaření investic našich a vystavovatelů, to jsou vše rizika, která jsme museli eliminovat. Včetně reputačního rizika Veletrhů Brno a brněnského výstaviště v případě, kdyby skutečně došlo na veletrhu k šíření nákazy.

Jak reagovali na zrušení veletrhu vystavovatelé?

V zásadě pozitivně. Mnozí nás o to žádali včetně zahraničních. Lidé jsou ustrašení a báli se i vystavovatelé, menší účasti návštěvníků, neúčasti zahraničních zákazníků.

Čeho si vystavovatelé na veletrhu dle provedeného průzkumu nejvíce cení?

Reprezentativní přítomnosti celého oboru a vedoucích značek na trhu, vysoké mezinárodnosti, možnosti jednat s tuzemskými a zahraničními partnery tváří v tvář, vysoké odborné návštěvnosti. Tyto atributy by za pokračující epidemiologické situace splněny nebyly.

Jak mohl letošní veletrh vypadat?

Pokud by nenastal Covid problém, mohl to být veletrh rekordní. S účastí všech předních výrobců obráběcích a tvářecích strojů, plastikářů, svářecí techniky ve zdůrazněných oborech „Top Technology“. S velkou účastí Ruské federace jako partnerské země, s první oficiální národní účastí Itálie, s první kolektivní účastí Japonska, s velkou účastí čínských provincií, Indie a účastí všech tradičních vystavovatelů a značek. Zopakovali bychom „show“ Digitální továrna včetně 3D tisku, rozšířenou o prezentaci firem, které se zapojily do výroby zdravotnických zařízení a ochranných prostředků. To byla ta vize. Ten veletrh by byl fakt dost dobrý. Aspoň tak byl koncepčně připraven, a tak se tvářil ještě v březnu. Poptávka po výstavní ploše byla velká.

Jak to vypadalo později?

Přišly ekonomické problémy firem, zákazy účasti mateřských společností. Ale ještě pořád by byl veletrh z hlediska účasti někdy v polovině května proveditelný. Jenže nejistota kolem konání veletrhu a nastavení hygienicko-bezpečnostních podmínek se prodlužovala a z hlediska přípravy se pro mnoho firem stal nerealizovatelným. Exponáty je třeba objednat či vyrobit mnoho měsíců dopředu. Vláda deklarovala, že veletrh se má konat, ale pravidla či požadovaná výjimka zde nebyla ani do slibovaného konce května. Měli nám někdy v květnu jasně říct, že akci takového rozsahu nelze povolit, a bylo.

Co jste konkrétně požadovali?

Požadovali jsme vyjmutí veletrhů z kategorie hromadných akcí. Nelze přeci házet do jednoho pytle koncert, fotbal, bohoslužby, farmářský trh nebo veletrh. Každou veletržní akci je třeba posuzovat individuálně, protože každá má úplně jiné parametry. Každé výstaviště má jiné parametry. My jsme předali všechny možné podklady a argumenty. Předložili jsme soubor možných opatření, jak zvýšit hygienickou bezpečnost. Částečně podle našich úvah, částečně převzatých ze zahraničí. Ale zůstalo to bez reakce. Chyběla vůle se tím zabývat. Uvolňovací pravidla pro hromadné akce včetně veletrhů od 22. června jsou pro nás zklamáním. Pravidla prostě nejsou proveletržní, snad dojde k nějaké úpravě, ale to je pozdě.

Odvoláváte se i na provoz nákupních center….

Samozřejmě. To stejné dělají i kolegové v Německu, Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích, kde se nemohou dovolat rozumného řešení. Jistěže rozsah MSV je v řádu kolem dvaceti tisíc osob denně, i když tyto osoby nejsou v jednom čase na jednom místě. U středních veletrhů se však jedná o počty zcela srovnatelné s průměrnou návštěvností nákupních center, kde nikdo žádné limity, sektory a počty osob nepředepisuje.

Jak se zrušení MSV projeví na firemním hospodaření?

Není tajemstvím, že MSV představuje téměř třetinu ročních tržeb. Ale není to jediný veletrh, který byl u nás zrušen. Zrušeno bylo i jarní Techagro a další akce. Takže je to pohroma. Naštěstí jsme si vytvořili dostatečné rezervy likvidity. Ale naše firemní zdraví je vážně ohroženo a přecházíme na ventilátor.

Kdo za to může?

Pro kongresy, veletrhy, firemní akce, což nás živí, neexistují proveditelná pravidla. K tomu přistupuje i přeshraniční cestování, protože mnoho akcí je mezinárodních s účastí zahraničí, a to buď přijet nemůže, nebo nemá náladu jezdit. Celková nálada v ekonomice a společnosti nám nenahrává. Hlavně ale naše podnikatelská činnost zůstává dále ze strany státu zakázána. Viníkem naší situace je koronavirus a stát.

Jak hodláte vůči státu postupovat?

Myslím, že by stát měl přijít se systémovým návrhem, jak firmy, které se dostaly do existenčních potíží z důvodu zákazu činnosti, tedy ne vlastní vinou, nějak férově odškodnit. Soudní žaloba je až to poslední, byť je to cesta, kterou doporučila ministryně spravedlnosti. Povinnosti managementu jsou ze zákona jasné a nemůžeme sedět a bědovat a nedělat nic.

Související

BVV

Brno staví na výstavišti záložní nemocnici pro pacienty s covidem

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala dnes stavba záložní nemocnice s 300 lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. ČTK to řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Fungovat by podle Vaňkové začala ale jen v případě nedostatku lůžek v nemocnicích v kraji. Provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.
62. Mezinárodní strojírenský veletrh letos nebude. Vrátí se až v roce 2021

62. Mezinárodní strojírenský veletrh letos nebude, kvůli koronaviru. Vrátí se až v roce 2021

Tradiční Mezinárodní strojírenský veletrh konaný pravidelně od roku 1959 na výstavišti v Brně se v letošním roce neuskuteční. Dne 25. června 2020 o tom rozhodlo představenstvo společnosti Veletrhy Brno. Stalo se tak na základě důkladného zvážení všech faktorů a rizik spojených s konáním veletrhu včetně vyhodnocení aktuálních pravidel pro konání veletrhů a hromadných akcí. Bude tak přerušena tradice veletrhu, který se v poslední dekádě vyprofiloval na největší průmyslový veletrh ve střední Evropě. Veletrh nebyl dosud nikdy zrušen, uskutečnil se dokonce s menším časovým odsunem i po 21. srpnu 1968. „Museli jsme ukončit přetrvávající nejistotu kolem jeho konání. MSV je další obětí viru mezi významnými evropskými veletrhy. Bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy musel udělat,“ uvádí Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno.

Více souvisejících

bvv Jiří Kuliš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 4 hodinami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 4 hodinami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 7 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 7 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 9 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy