Rozpočtový výbor doporučil zrušit daň z nabytí nemovitosti

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit zrušení daně z nabytí nemovitostí. Návrh poslancům předložila vláda, o zrušení daně se již několik let snaží opoziční strany. Stát na této dani ročně vybere až 13 miliard korun. Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující.

Daň z nabytí upravuje zákonné opatření Senátu z roku 2013. Předchozí návrhy zrušit toto opatření a s ním i tuto daň ve Sněmovně neuspěly, a to ani loni, kdy to navrhl přímo Senát.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je tato daň velmi nespravedlivá, protože ji platí jenom občané. Například firmy ji můžou obejít tím, že koupí nemovitost formou nákupu podílu v jiné firmě a podle ministryně se to nedá legislativně vyřešit.

Návrh také do budoucna zruší možnost odečítat si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně. Možnost odečítat zaplacené úroky zůstane sice i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Odečítat úroky už nebude možné u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2022. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že návrh je jednak v souladu s vládním programem ohledně rušení daňových výjimek a jednak přispívá ke zjednodušení daňového systému. Někteří poslanci ale chtějí možnost odpočtu úroků zachovat i do budoucna a nerušit ji.

Zároveň vláda prodloužila z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Související

Více souvisejících

Daň z nemovitosti Daně Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Ekonomika

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 14 minutami

před 47 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy