Schodek rozpočtu je nerealistický a bude vyšší. Ekonomové čekají novelu

Schválený státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun je podle ekonomů, které oslovila ČTK, postaven na nerealistických očekáváních, a to především kvůli dopadům daňového balíčku. Většinou tak očekávají během roku novelu zákona o státním rozpočtu, která schodek zvýší. Podle některých ekonomů Česko čeká dokonce největší schodek rozpočtu.

Sněmovna dnes schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmiňovala odebráním deseti miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany. Sněmovna tento přesun v dílčím hlasování schválila. Prezident Miloš Zeman je připraven rozpočet podepsat, předpokládá ale, že bude novelizován v případě schválení daňového balíčku. O něm má Sněmovna hlasovat v úterý.

"Nepamatuji se, že by mělo Česko kdy v minulosti tak problematický státní rozpočet, jako je ten na rok 2021. Jeho příjmová strana by víceméně mohla odpovídat skutečnosti, jak si ji představujeme, nebýt daňového balíku. Ten ovšem sníží příjmy rozpočtu o 80 až 100 miliard, což činí celý rozpočet nerealistickým," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dohody s KSČM ohledně deseti miliard pro armádu jsou ve srovnání s jinými aspekty rozpočtu podle něj zanedbatelné.

"Dobrou zprávou je, že vláda bude moci hospodařit normálním způsobem a vyhneme se rozpočtovému provizoriu. Méně příznivou zprávou je, že ve světle současného vývoje může být makroekonomická prognóza, na níž je rozpočet postaven, příliš optimistická," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Navržený schodek je podle něj sice vysoký, ale nemusel by to být problém, pokud bude smysluplně využit k vyšším investicím a dostatečné podpoře firem a podnikatelů postižených pandemií. "Nestane-li se tak, bude to zbytečně zvyšovat zadlužení Česka, a tedy budoucí generace," dodal.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy dnes Sněmovnou prošel rozpočet, který vstoupí do učebnic jako "největší sekera" v dějinách České republiky. "Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria," uvedl. Upozornil na to, že při započtení dopadů daňového balíku a možného horšího vývoje ekonomiky, než předpokládají odhady MF, by schodek rozpočtu měl být navržen na zhruba 450 miliard korun.

Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné. pic.twitter.com/OZT8YOslbj

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 18, 2020

"To, že se rozpočet schvaloval salámovou metodou v roce 2020, by ještě bylo možno tolerovat s odkazem na teprve postupně se odvíjející vývoj epidemie. Že ale vláda hraje i pro rok 2021 nečestnou hru se svými chlebodárci, tedy s daňovými poplatníky, je neodpustitelné. Schvalovat schodek v obří výši 320 miliard a vědět přitom, že bude při nejbližší příležitosti zvýšen o zhruba čtvrtinu na pokrytí vládních plánů se změnou daně z příjmu, to už hraničí s podvodem," uvedl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Podle něj je jisté, že schodek rozpočtu bude muset vláda novelou zákona navýšit. "Vláda jen čeká, aby navýšení mohla svést na covid v příštím roce, a ne na svoji vlastní předvolební daňovou politiku," dodal.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy není schválený rozpočet nepřijatelně optimistický. "Vychází sice z letní makroprognózy, která ještě nemohla předpokládat aktuální druhou vlnu koronakrize, ale na druhé straně průběh této druhé vlny je mírnější než na jaře a také kondice zahraniční poptávky je výrazně lepší," uvedl. Bez započtení dopadů daňového balíčku by schodek rozpočtu příští rok podle něj mohl přesáhnout schválených 320 miliard korun jen o několik dalších desítek miliard.

"Co pokládám za velmi bizarní, je schválení základních parametrů rozpočtu včetně celkových výdajů v prvním čtení a vzápětí otevření debaty o snížení těchto výdajů o vysoké desítky miliard korun skrze daňový balíček. Neschopnost nynější politické reprezentace správně připravit schvalování rozpočtu a výsledný zmatek bohužel může v myslích voličů vyvolávat pochybnosti o smyslu celé procedury a funkčnosti demokratických mechanismů," uvedl Skořepa.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Ekonomika Česká republika Ministerstvo financí Deloitte

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Rusko, Kreml

Rusko varuje NATO: Podpora Ukrajiny na ruském území nebude bez následků

Ředitel ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin varoval členy NATO, že jejich zapojení do útoků ukrajinské armády na ruském území nebude bez následků. V rozhovoru pro periodikum Národní obrana, který citovala agentura Reuters, zdůraznil, že Západ si musí uvědomit vážnost situace, aby se vyhnul přímému vojenskému konfliktu s Ruskem.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy