Smlouvy o Dukovanech by měly být podepsány 28. července, oznámil Havlíček

Nový blok v Dukovanech by podle něj stát při výstavbě mohl financovat bezúročně, za provozu se počítá s úrokem dvě procenta. Stát by měl energetické společnosti ČEZ na výstavbu poskytnout půjčku. Na stavbě by se měl podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady.

"Dneska se bude diskutovat a schvalovat finanční model, smlouva rámcová, prováděcí a závěry z jaderného výboru. Co se týká smluv, jedná se o smlouvy, které vytyčují spolupráci mezi státem a ČEZ v prvních etapách," řekl Havlíček. Smlouvy jsou podle něho nyní sice ve vyhrazeném režimu, do budoucna ale nikomu zatajovány nebudou.

"Šéfům opozičních stran jsme je ukázali ve formě speciální informace a měli v režimu vyhrazené možnost do nich nahlídnout, jak budou ty smlouvy schváleny, následně budou podepsány, předpokládáme do jednoho týdne, to už je teď jen technikálie, předpokládám, že by to mělo být 28. tohoto měsíce, poté budou okamžitě dány na širokou veřejnost," dodal ministr.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už dříve ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Materiál pro jednání vlády uvádí, že koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let o zhruba 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun.

Havlíček v květnu uvedl, že předpokládá, že velkoobchodní cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů.

Podle analytiků je dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. "Žijeme v nesmírně turbulentní době. Pandemie koronaviru nám ukázala, jak zranitelná je globální ekonomika. Z tohoto důvodu považuji dlouhodobou predikci tržních cen za vysloveně spekulativní záležitost," řekl ČTK už dříve výkonný ředitel investiční skupiny Energy financial group Tomáš Voltr.

Na velkoobchodních trzích nakupují elektřinu dodavatelé, kteří pak určují zhruba polovinu ceny pro spotřebitele. Zbylou polovinu výsledné ceny tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje Energetický regulační úřad. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, ale také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

"O co více na vodě jsou předkládaná tvrzení o nákladech na nový reaktor a výhodnosti zvoleného řešení pro spotřebitele, tím silněji narážíme na všeprostupující snahy utajit a skrýt fakta - od chystaných smluv mezi státem a ČEZ, přes materiály připravované pro rozhodnutí vlády až po analýzy vybraného modelu stavby reaktoru. Ke škodě všech," uvedl dnes Edvard Sequens ze sdružení Calla.