V Česku pracuje stále víc cizinců, jejich počet loni přesáhl 13 procent

Počet cizinců registrovaných na území ČR dosáhl koncem předloňského roku 567.000. Téměř 290.000 připadalo na cizince s trvalým pobytem, 275.000 s přechodným pobytem, 2500 tvořili azylanti.

V ČR se více usazují lidé ze zemí mimo EU než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60 procent) než přechodných, v ČR mají také častěji vlastní rodiny a děti. U občanů EU naopak převládají přechodné pobyty.

"Masivní ekonomická migrace podpořená nedostatkem pracovních sil v posledním období narůstá zejména ze zemí EU. Díky menším administrativním překážkám tak občané především východoevropských zemí unie vytlačují pracovníky ze zemí mimo EU. Výjimkou jsou v tomto ohledu Ukrajinci, jejichž počty zejména v posledním období výrazně rostou," uvedla Marešová.

Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska: https://t.co/0FjPwzwf5W#čsú #prace pic.twitter.com/lPQLqP55Ke

Zatímco přechodné pobyty jsou úzce spojeny se stěhováním za prací, a tedy poptávkou po pracovní síle, počet trvalých pobytů roste plynule. V roce 2007 překročil 150.000 a aktuálně se blíží 300.000 registrovaných osob. Do počtu registrovaných cizinců nejsou zahrnuti turisté ani mnoho zahraničních pracovníků, kteří v tuzemsku pracují v rámci volného pohybu osob a nepřihlásili se cizinecké policii. Občané EU tvoří už téměř dvě třetiny cizinců v postavení zaměstnanců.

"Na ekonomický cyklus nejvýrazněji reaguje počet Ukrajinců, který mezi roky 2008 a 2011 v době krize klesl z 81.000 na 35.000 osob, ale od roku 2015 opět rychle přibýval až na 121.000 osob v roce 2018. Novinkou jsou také rychle rostoucí počty Rumunů, Bulharů a s odstupem i Maďarů, tedy občanů EU," upozornil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 procenta) je pak podíl lidí ve věku přes 65 let. Největší podíl cizinců, 29,5 procenta, je zaměstnán v průmyslu. Následují administrativní a podpůrné činnosti zahrnující také agenturní zaměstnávání se 17,6 procenta, dále velkoobchod a maloobchod s deseti procenty a stavebnictví s podílem lehce nad devět procent.

V běžných dělnických profesích nejsou ve výdělcích mezi státními občanstvími výrazné rozdíly, způsobují je jen vyšší počty přesčasových hodin u cizinců. "Lze tak konstatovat, že nikdo není v Česku mzdově diskriminován v tom smyslu, že by bral kvůli cizímu občanství za stejnou práci nižší mzdu. Ve specializovaných skupinách s potřebou vysoké kvalifikace naopak dosahují cizinci i výrazně vyšších mezd, konkrétně v informačních a komunikačních činnostech dosahuje průměrná mzda malé skupiny Bulharů a Rumunů dokonce 65.000 Kč hrubého," podotkl Holý.