V Česku přibylo zahájených oddlužení. Podívejte se na mapu bankrotů

V Česku za poslední rok přibylo oddlužení. Od loňského června začalo 37.890 oddlužovacích řízení. Meziročně je to o 78 procent víc. Vyplývá to z údajů insolvenčního rejstříku. Podmínky pro oddlužení se loni v červnu zmírnily. Podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) osobních bankrotů sice přibylo, stále je jich ale méně než s přísnějšími pravidly v pokrizových letech 2013 a 2014.

Loňská novela umožnila dvě varianty oddlužení. Lidé mohou buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů mohou být do tří let.

Odborníci na dluhovou problematiku očekávali, že zájem o oddlužení bude po zmírnění kritérií mnohem větší. Loni se podle údajů IPŘP podalo zhruba 28.700 návrhů na oddlužení, předloni 19.100. Nejvyšší počet byl v letech 2013 a 2014, kdy překračoval třicetitisícovou hranici.

Loni v květnu začalo podle insolvenčního rejstříku 1499 oddlužovacích řízení. O měsíc později jich bylo 3637 a v červenci 4318. Poté se počet snižoval, do listopadu se pohyboval mezi 3400 a 3800, pak klesl pod třítisícovou hranici. Mírně nad ni se dostal letos v únoru i březnu. V dubnu a květnu se zahájilo kolem 1900 oddlužovacích procesů.

Podle mapy, kterou IPŘP vytvořil, bylo loni v osobním bankrotu celkem 116.000 lidí. Exekuce ale mělo 783.000 osob, což je téměř devět procent obyvatel Česka nad 15 let, uvádí IPŘP. Víc než tři exekuce loni mělo 474.000 lidí, víc než deset exekucí pak 157.000 lidí.

Podle expertů představují exekuce zásadní překážku v zaměstnávání. Řada dlužníků nemá šanci se z dluhů vymanit. Raději pracují na černo, aby o vydělanou částku při srážkách nepřišli. Neplatí tak daně a odvody. Předlužení považují odborníci za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka, pomoci by mohlo právě oddlužení.

Šéf IPŘP Radek Hábl ČTK už dřív řekl, že by ke zmírnění negativních dopadů na ekonomiku a státní rozpočet bylo potřeba ročně v prvních letech kolem 70.000 až 100.000 insolvenčních návrhů. Měsíčně by jich tak mělo dorazit aspoň kolem 6000, uvedl Hábl. Loni v červnu hned po zavedení mírnějších pravidel byl počet poloviční. Žádostí o osobní bankrot bylo 3135. Nejvíc jich IPŘP zaznamenal v červenci, a to 3739. Letos v únoru jich bylo zhruba o tisícovku méně - 2782. Podle statistiky institutu je celkový počet žádostí za první dva letošní měsíce proti stejné době loňska o 83 procent vyšší.

Průměrnému dlužníkovi v oddlužení bylo podle mapy osobních bankrotů 44 let a měl deset věřitelů. Nejvyšší podíl osob v bankrotu byl v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejnižší naopak v Praze. Minulý rok proti předloňsku stoupl mezi oddlužovanými podíl mladých od 18 do 29 let, klesl naopak podíl lidí po padesátce. Meziročně přibylo lidí v osobním bankrotu nejvíc v Praze a v Jihomoravském kraji.

Odborníci i někteří soudci opakovaně varovali zájemce o oddlužení před "oddlužovacími šmejdy". Upozorňovali na to, že některé společnosti se snaží na dlužnících vydělat. Poradenství podmiňují zvláštní platbou, členstvím ve spolku či ve facebookové skupině. Akreditované poradny musí službu poskytovat zdarma. Na webu jakprezitdluhy.cz je mapa ověřených poraden s bezplatnou pomocí. U advokáta, exekutora či insolvenčního správce se za poradenství platí 4000 korun. Manžele to stojí 6000 korun.

Podmínky oddlužení se před nedávnem znovu zmírňovaly kvůli dopadům epidemie. Dlužník například neztratí možnost oddlužení, když nebude schopen kvůli koronavirové krizi splatit aspoň 30 procent dluhu. Bude také možné požádat za určitých podmínek o přerušení procesu. Oddlužení bude i pro živnostníky.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  
Moře, ilustrační fotografie. Komentář

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.

Více souvisejících

dluhy insolvence Exekuce Ekonomika bankrot

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy