V Česku přibylo zahájených oddlužení. Podívejte se na mapu bankrotů

V Česku za poslední rok přibylo oddlužení. Od loňského června začalo 37.890 oddlužovacích řízení. Meziročně je to o 78 procent víc. Vyplývá to z údajů insolvenčního rejstříku. Podmínky pro oddlužení se loni v červnu zmírnily. Podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) osobních bankrotů sice přibylo, stále je jich ale méně než s přísnějšími pravidly v pokrizových letech 2013 a 2014.

Loňská novela umožnila dvě varianty oddlužení. Lidé mohou buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů mohou být do tří let.

Odborníci na dluhovou problematiku očekávali, že zájem o oddlužení bude po zmírnění kritérií mnohem větší. Loni se podle údajů IPŘP podalo zhruba 28.700 návrhů na oddlužení, předloni 19.100. Nejvyšší počet byl v letech 2013 a 2014, kdy překračoval třicetitisícovou hranici.

Loni v květnu začalo podle insolvenčního rejstříku 1499 oddlužovacích řízení. O měsíc později jich bylo 3637 a v červenci 4318. Poté se počet snižoval, do listopadu se pohyboval mezi 3400 a 3800, pak klesl pod třítisícovou hranici. Mírně nad ni se dostal letos v únoru i březnu. V dubnu a květnu se zahájilo kolem 1900 oddlužovacích procesů.

Podle mapy, kterou IPŘP vytvořil, bylo loni v osobním bankrotu celkem 116.000 lidí. Exekuce ale mělo 783.000 osob, což je téměř devět procent obyvatel Česka nad 15 let, uvádí IPŘP. Víc než tři exekuce loni mělo 474.000 lidí, víc než deset exekucí pak 157.000 lidí.

Podle expertů představují exekuce zásadní překážku v zaměstnávání. Řada dlužníků nemá šanci se z dluhů vymanit. Raději pracují na černo, aby o vydělanou částku při srážkách nepřišli. Neplatí tak daně a odvody. Předlužení považují odborníci za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka, pomoci by mohlo právě oddlužení.

Šéf IPŘP Radek Hábl ČTK už dřív řekl, že by ke zmírnění negativních dopadů na ekonomiku a státní rozpočet bylo potřeba ročně v prvních letech kolem 70.000 až 100.000 insolvenčních návrhů. Měsíčně by jich tak mělo dorazit aspoň kolem 6000, uvedl Hábl. Loni v červnu hned po zavedení mírnějších pravidel byl počet poloviční. Žádostí o osobní bankrot bylo 3135. Nejvíc jich IPŘP zaznamenal v červenci, a to 3739. Letos v únoru jich bylo zhruba o tisícovku méně - 2782. Podle statistiky institutu je celkový počet žádostí za první dva letošní měsíce proti stejné době loňska o 83 procent vyšší.

Průměrnému dlužníkovi v oddlužení bylo podle mapy osobních bankrotů 44 let a měl deset věřitelů. Nejvyšší podíl osob v bankrotu byl v Ústeckém a Karlovarském kraji, nejnižší naopak v Praze. Minulý rok proti předloňsku stoupl mezi oddlužovanými podíl mladých od 18 do 29 let, klesl naopak podíl lidí po padesátce. Meziročně přibylo lidí v osobním bankrotu nejvíc v Praze a v Jihomoravském kraji.

Odborníci i někteří soudci opakovaně varovali zájemce o oddlužení před "oddlužovacími šmejdy". Upozorňovali na to, že některé společnosti se snaží na dlužnících vydělat. Poradenství podmiňují zvláštní platbou, členstvím ve spolku či ve facebookové skupině. Akreditované poradny musí službu poskytovat zdarma. Na webu jakprezitdluhy.cz je mapa ověřených poraden s bezplatnou pomocí. U advokáta, exekutora či insolvenčního správce se za poradenství platí 4000 korun. Manžele to stojí 6000 korun.

Podmínky oddlužení se před nedávnem znovu zmírňovaly kvůli dopadům epidemie. Dlužník například neztratí možnost oddlužení, když nebude schopen kvůli koronavirové krizi splatit aspoň 30 procent dluhu. Bude také možné požádat za určitých podmínek o přerušení procesu. Oddlužení bude i pro živnostníky.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  
Moře, ilustrační fotografie. Komentář

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.

Více souvisejících

dluhy insolvence Exekuce Ekonomika bankrot

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil výhled počasí na tento týden, který přinese proměnlivou oblačnost i dešťové srážky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy