V Česku ubylo za posledního čtvrt roku po nástupu koronavirové krize 42.400 zahraničních zaměstnanců. Od března do června počet poklesl o zhruba sedm procent. Na konci letošního prvního pololetí firmy či instituce v ČR zaměstnávaly 602.500 cizinců. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnil úřad práce. Podle údajů nejvíc zaměstnaných lidí z ciziny bylo v ČR loni v říjnu, a to téměř 649.700.
Zhruba tři pětiny zahraniční síly tvoří lidé z Evropské unie. Zatímco unijních zaměstnanců od března ubylo o procento, cizinců ze států mimo EU o 15 procent. ČR byla od 12. března kvůli koronavirové nákaze přes dva měsíce v nouzovém stavu. Řada lidí ze zahraničí se vrátila do vlasti. České úřady v cizině přestaly přijímat a vyřizovat žádosti o víza i o zapojení do programů k získání zahraničních sil. Hospodářská komora už dřív uvedla, že firmy potřebují, aby se nábor co nejdřív obnovil. Zdůrazňovala, že domácí pracovníky to neohrozí, protože tuzemských zájemců o požadované profese je nedostatek.
Nejpočetnější skupinu zahraničních pracovníků ze zemí mimo EU tvoří lidé z Ukrajiny. Na konci března jich mělo v ČR zaměstnání přes 169.147. O tři měsíce později úřad práce evidoval 133.086 ukrajinských zaměstnanců. Do konce června jich tak ubylo 36.000, tedy víc než pětina. Je to 85 procent celkového úbytku zahraničních sil v Česku.
Zhruba o 800 je po čtvrt roce méně sil z Rumunska a o 3000 z Polska. Naopak slovenských pracovníků je v Česku víc než před čtvrt rokem, a to asi o 1200. Na konci pololetí úřady práce evidovaly 199.249 zaměstnanců ze Slovenska. Slováci jsou nejpočetnější skupinou cizinců na českém trhu práce.
Před rokem 2004 bylo v Česku kolem 100.000 zahraničních zaměstnanců. Po vstupu do unie zájem cizinců o práci v ČR začal rychle růst. Na konci roku 2008 se počet přehoupl přes 284.550. Po nástupu minulé krize zaměstnaných cizinců a cizinek ubylo o víc než 50.000. U pracovníků z unijních států byl ale úbytek minimální, a to jen na počátku recese.
Na předkrizová čísla se Česko dostalo v červnu 2015. Od té doby počet rostl, snižoval se jen v zimních měsících mimo sezonu. Nejvíc zaměstnaných cizinců evidoval úřad práce loni v říjnu, a to skoro 649.700. Nad 600.000 se počet zahraničních zaměstnanců dostal loni v květnu. Letos v lednu jich bylo v ČR zhruba 607.600. Do konce března číslo stouplo na 644.900, meziročně zhruba o 56.500. Na konci prvního pololetí byl pak počet o 5000 nižší než v lednu a o 4000 nižší než před rokem.
Nezaměstnanost v Česku zatím roste jen mírně. Od března do června se zvedla ze 3,0 na 3,7 procenta. Úřady práce evidovaly na konci pololetí o 44.000 zájemců o práci víc než před čtvrt rokem, celkem 269.637. Přibylo i zahraničních nezaměstnaných. V březnu stejně jako v lednu bylo v Česku 5400 uchazečů o místo z unijních států, v červnu skoro o 2200 víc. Ze zemí mimo EU pocházelo začátkem roku i v březnu kolem 3170 nezaměstnaných, v červnu 4800.
Na konci prvního pololetí bylo v evidenci pracovních úřadů 334.904 volných pozic. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) při zveřejnění údajů o červnové nezaměstnanosti řekla, že u tří ze čtyř volných míst stačí základní vzdělání a finanční ohodnocení je "téměř na úrovni minimální mzdy".
Související
Českou státní správou otřásla náhlá smrt šéfa Úřadu práce
Jurečka nabídl pomoc po přívalových deštích. Lidé mohou dostat až 72 tisíc korun
Úřad práce , Cizinci , Ekonomika , hospodářská komora , firmy , Česká republika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák