V pondělí zasedne tripartita, posoudí pomoc ekonomice za epidemie

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se chystají v pondělí posoudit účinnost opatření ke zmírnění dopadů koronavirové krize na české podniky a zaměstnance. Hodnotit budou programy COVID a Antivirus, jejichž prostřednictvím se vláda snaží udržet zaměstnanost po jarním propadu ekonomiky. Vláda chce sociální partnery také seznámit s přehledem přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun.

Výstavba dopravní infrastruktury má podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pomoct zemi "proinvestovat se" hospodářskou krizí, kterou ekonomové předpovídají jako důsledek pandemie. Kabinet seznámí odbory a zaměstnavatele také se stavem čerpání peněz z fondů EU, podle pátečních informací ministerstva pro místní rozvoj čeští příjemci ke konci května dostali proplaceno 318 miliard korun, což představuje polovinu celkové alokace pro období 2014 až 2020.

Celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí podle ministerstva financí aktuálně zhruba 1,15 bilionu korun, tedy 20,8 procenta hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují, například v záručním programu COVID III.

Odbory hodlají s vládou jednat o zvýšení příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Jejich výše je závislá na výši minimální mzdy. Asociace samostatných odborů navrhuje zvýšit tento příplatek o 2500 korun měsíčně. K tématu se vrátí tripartita po měsíci, na minulém zasedání jednání přerušila.

Diskutovat zřejmě sociální partneři po měsíci znovu nebudou o osudu takzvané Zelené dohody EU, která má unijní země ke snížení emisí skleníkových plynů o 50 až 55 procent k roku 2030 oproti roku 1990. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly požádalo ministerstvo průmyslu a obchodu o stáhnutí tohoto bodu z jednání.

Po minulém jednání tripartity koncem května vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že by Česko mělo zacílit na 45 procentní snížení. Snažit se o 55 procent by podle něj bylo komplikované. Za důležitější považuje nastartování ekonomiky. Plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má obsahovat pět desítek kroků, které by do roku 2050 měly přispět k dosažení klimatické neutrality. Týkat se má řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

Související

Josef Středula

Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod

Odboráři předčasně opustili pondělní jednání tripartity, informovala ČT s odkazem na předsedu ČMKOS Josefa Středulu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů řešili například aktuální situaci v zemědělství, ukotvení duálního systému vzdělávání do školského systému či vytvoření seznamu zemí, jejichž občané nebudou potřebovat k práci v Česku zvláštní povolení.

Více souvisejících

tripartita Vláda ČR Andrej Babiš Karel Havlíček Ekonomika Josef Středula Odbory zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 5 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně

Němečtí policisté v neděli vpodvečer zneškodnili mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Útok nepřežila žena, další lidé utrpěli zranění. Údajného pachatele zastřelili členové speciálního policejního komanda. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy