Většina Čechů by se ráda zbavila závislosti na uhlí, ukázal průzkum

Většina Čechů, 86 procent, by ráda zbavila závislosti země na uhlí, a to především kvůli zastavení ničení krajiny a znečišťovaní ovzduší. Vyplývá to z výzkumu publikovaného podnikatelským a inovačním centrem BIC Brno ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, který vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR.

Ze studie vyplynulo, že 74 procent lidí souhlasí s tím, že je potřeba mít zdroje energie, které mohou nahradit současné uhelné elektrárny a zároveň budou šetrné k životnímu prostředí.

"Výzkum potvrdil, že lze rozvoj obnovitelných zdrojích stavět na pozitivních přínosech těchto technologií. Drtivá většina veřejnosti vidí v obnovitelných zdrojích řešení pro zlepšení životního prostředí a ničení krajiny povrchovými doly. Stavět lze na tom, že právě obnovitelné zdroje vnímá česká veřejnost jako zdroje pro budoucnost. Pouze naprosto zanedbatelná část veřejnosti vnímá zelenou energetiku jako zbytečnost," uvedl Martin Sedlák, vedoucí projektového týmu a programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Z dat studie vyplývá, že pro 61 procent lidí jsou obnovitelné zdroje energie nutností pro budoucnost. S ochranou ovzduší a krajiny si je spojuje 55 procent dotázaných, naopak jako zbytečnost je vidí dvě procenta lidí. Mezi řešeními technologií zelené energetiky, které lidé nejvíce preferují, podle průzkumu nejlépe dopadly vodní elektrárny. Následují větrné a solární zdroje.

Studie se dále zaměřila na postoje k možnému budoucímu rozvoji solárních a větrných elektráren z pohledu umístění. Respondenti si měli představit, že se jedná o okolí jejich obce. V případě, že by si mohli vybrat jen jednu z možností, tak by pro umístění nových solárních elektráren zvolili brownfieldy (36 procent) a bývalé skládky či povrchové doly (34 procent). U umístění větrných elektráren by podle výsledků téměř polovina (45 procent) veřejnosti souhlasila s umístěním větrné elektrárny 700 metrů od obce, třetina lidí souhlasí se vzdáleností 350 metrů od posledního domu obce.

"Česko se potřebuje zbavit uhlí a bez nových projektů obnovitelných zdrojů to nepůjde. Průzkum ukazuje pro veřejnost nejvíce akceptovatelné lokality pro výstavbu solárních a větrných parků. Právě tímto směrem by se měla soustředit také komunikační a podpůrné kroky vlády, které povedou k restartu výstavby obnovitelných zdrojů v Česku," dodal Sedlák.

Výzkum byl prováděn ve třech vlnách. První dvě se uskutečnily v prosinci 2019, třetí letos v únoru. Pro analýzu první a druhé vlny byl použit vzorek 1000 respondentů, pro třetí vlnu 750 respondentů z celé ČR. Uhelné elektrárny tradičně zaujímají největší část objemu výroby elektřiny v Česku - na celkové loňské výrobě ve výši 87 terawatthodin (TWh) se podle dat Energetického regulačního úřady podílely 47,6 procenta, když vyrobily 41,4 TWh elektřiny.

Související

Více souvisejících

uhlí Energetika češi průzkumy Ekonomika elektrárny životní prostředí

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 4 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 5 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 14 hodinami

Aktualizováno před 14 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy