Stavba továrny na výrobu baterií pro elektromobily koncernu Volkswagen by měla, v případě odsouhlasení projektu, začít na záložním armádním letišti Líně u Plzně ve třetím čtvrtletí roku 2024. Takzvaná gigafactory by pak měla zahájit výrobu v roce 2027. Po dnešním jednání pracovní skupiny na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) to ČTK řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn.
Podle dřívějších informací by měly být vedle Česka ve hře ještě lokality v Polsku a Maďarsku.
Podle Jahna by během listopadu měly dotčené subjekty, tedy zejména obce, Plzeňský kraj a vláda, říci, zda bude možné do termínu zahájení výstavby zajistit podmínky pro realizaci projektu. Patří mezi ně zejména napojení na silniční a železniční síť a dostatečné zdroje energie a vody. Je také třeba připravit územní rozhodnutí, uvedl.
"Do listopadu musí být jasné, že budeme schopni splnit technické požadavky na vybavení pozemku, infrastrukturu a přípravu území a mít jasně garantované, že se to do termínu zahájení výstavby stihne. Na základě těchto věcí bude vedení koncernu rozhodovat o umístění projektu," uvedl Jahn.
Ministerstvu průmyslu se podle Jahna podařilo shromáždit názory a požadavky obcí, které je potřeba vyřešit. "Za Škodu a Volkswagen mohu říci, že kdekoliv stavíme nový závod, věnujeme maximální péči rozvoji daného regionu. Vždy chceme, aby z toho měl jasný přínos," dodal.
Gigafactory má vzniknout na místě záložního armádního letiště, které využívají i aerokluby. Jeho další existence se podle Jahna s projektem neslučuje, nicméně stanoviště letecké záchranné služby zůstane zachované. Za liché označil obavy z přílivu nekvalifikované pracovní síly ze zahraničí.
"Podle našich plánů na transformaci přejde do gigafactory část zaměstnanců z jiných závodů Škody Auto a počítáme i s náborem z místních firem, které rovněž v příštích letech čeká transformace," řekl Jahn.
"Je potřeba říci, že jde o špičkový provoz na vysoké technologické úrovni, kde pro nekvalifikovanou sílu není místo. Uplatnění najdou absolventi středních a vysokých škol technických směrů jako je chemie, elektronika či mechatronika," uvedl. K postupnému navyšování zaměstnanců továrny na cílový počet přibližně 4000 bude podle něj docházet během několika let po zahájení výroby.
Samotná gigafactory by měla vzniknout na ploše 110 hektarů a dalších 75 hektarů má být vyčleněno pro dodavatele materiálu. Dalších zvažovaných zhruba 65 hektarů je určeno pro budoucí rozvoj nebo případné dodavatele gigafactory. "Bude záležet na rozvoji trhu s elektrickými vozy. Ten je zatím rychlejší, než se očekávalo," dodal Jahn.
Záměr na vybudování továrny v Líních ve středu podpořila vláda. "Jsem rád za dnešní konstruktivní diskusi se zástupci samospráv, se kterými jsme podrobně prodiskutovali celý záměr a upřesnili si informace o tom, jak bude zóna strukturována, jaké benefity kraji přinese či jaká další opatření se chystají," řekl náměstek pro digitalizaci a inovace MPO Petr Očko.
Potvrzeno podle Očka bylo například zachování stanice integrovaného záchranného systému či výstavba zelených pásů okolo zóny. Diskuse se týkala také rozsahu průmyslové zóny, dopadů na životní prostředí včetně zdrojů vody a elektřiny či dopravního napojení, uvedl.
"Intenzivně pracujeme na nalezení společného konsensu ve všech bodech, které starostové a zástupci kraje přednesli. Cílem státu a investora je vyjít obcím maximální vstříc. Komunikace se zástupci obcí i kraje bude dále pokračovat,“ dodal Očko.
Související
Krize evropského automobilového průmyslu. V Německu se budou zavírat továrny
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 42 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák