Za elektřinu si příští rok připlatí i firmy, zásadní vliv má růst cen na velkoobchodních burzách. Vyplývá to z dnešního vyjádření Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje. Regulovaná složka elektřiny na hladině velmi vysokého napětí tvoří 17 procent z ceny, u vysokého napětí to je 29 procent.
ERÚ očekává, že celková cena elektřiny pro firmy a podniky v příštím roce vzroste na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta.
Samotná regulovaná cena elektřiny firmám a podnikům na hladině velmi vysokého napětí v příštím roce klesne v průměru o sedm procent, na hladině vysokého napětí naopak mírně vzroste o 0,3 procenta, oznámil dnes úřad. U velkoodběratelů a středních odběratelů plynu regulovaná složka mírně klesne, v průměru o 0,1 procenta, uvedl ERÚ. Na ceny u elektřiny na těchto hladinách má vliv především podpora pro nové zdroje.
U plynu ERÚ u velkoodběratelů a středních odběratelů očekává nárůst celkové ceny v průměru o 65,2 procenta. Regulovaná složka ceny plynu tvoří u těchto odběratelů zhruba 14 procent. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
"Ten, kdo na novém ceníku zejména vydělal, jsou vysokoenergetické výrobny. Ty, které potřebují velmi vysoké napětí, budou na správu energetické sítě přispívat o celých sedm procent méně než doposud. Vedle covidového utlumení výroby toto lze částečně přičíst i snížení poptávky právě kvůli vysokým cenám energie," uvedl ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Firmy podle něj hledají energetické alternativy, citlivěji upravují načasování svých velkých odběrů okamžité ceně na burze v průběhu dne, a proto nezpůsobují síti tolik nákladů při vyrovnávání nabídky a poptávky v každé sekundě. "Proto budou moci platit méně. Ani tak jim však tato sleva nevykompenzuje nárůst ceny energie jako takové – která právě tyto vysokoenergetické výroby postihuje více než ostatní," dodal Bartoň.
Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste v průměru o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta. V celkových cenách se projeví přibližně dvouprocentním nárůstem u elektřiny, jednoprocentním u plynu. Další zdražení lidi čeká u neregulované složky ceny energie, do které dodavatelé energií promítají nákupy drahých energií na burze, uvedl ERÚ.
Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, pro příští rok se počítá s částkou 45,6 miliardy korun. Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. Pokud budou notifikovány a vládou aktivovány všechny podpory podle novely zákona o podporovaných zdrojích v průběhu příštího roku, bude nutné úměrně tomu navýšit státní dotaci na tyto podpory, jinak se náklady projeví značným nárůstem cen pro průmysl. S navýšením dotací ze státního rozpočtu současná vláda po aktivaci podpor počítala.
"Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl již dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v České republice vyplaceno přes 430 miliard korun.
Související
Slovensko stupňuje tlak. Fico oznámil ukončení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu
Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
Elektřina , Energetika , Energetický regulační úřad , firmy
Aktuálně se děje
včera
Operní pěvkyně Pecková přijals výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
40,6 stupně. Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
včera
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
včera
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
včera
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
včera
Vojtěch prosazuje omezení dostupnosti energetických nápojů
včera
Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní
včera
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
včera
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
včera
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
včera
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
včera
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
včera
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
26. června 2026 21:42
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
26. června 2026 20:26
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
26. června 2026 19:01
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.
Zdroj: Libor Novák