Zásoby hnědého uhlí v Česku se ztenčují, za limity se prozatím netěží

Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně.

Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.

Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.

"Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí)," řekl ČTK Kopecký.

Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. "Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě," uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.

Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. "V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme," dodala.

Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. "Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů," uvedl Starý.

Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Znovu má jednat v úterý ráno, kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) to tento týden nepotvrdil.

"Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu ode dneška až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti," napsal v pátek ČTK ministr.

Hnutí Fridays For Future dnes uvedlo, že komise by mohla rozhodnout o termínu konce těžby a spalování uhlí navzdory tomu, že nemá hotové podklady pro všechny zvažované scénáře. "Snahu rozhodnout již toto úterý považujeme za pokus o zneužití nouzového stavu k prosazení konce využívání uhlí v roce 2038, což je v rozporu se snahou o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia, ke které se ČR zavázala v Pařížské dohodě," uvedlo dnes hnutí ve vyjádření zaslaném ČTK.

Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. "Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun," uvedl Kopecký. "Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun," doplnila Sáričková Benešová.

Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. "To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028," dodala mluvčí.

Související

Více souvisejících

Těžba uhlí Limity těžby hnědého uhlí Česká geologická služba (ČGS) Severočeské doly Energetika Ekonomika ČEZ uhlí doly Karel Havlíček FridaysForFuture

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 30 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy