Zásoby hnědého uhlí v Česku se ztenčují, za limity se prozatím netěží

Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně.

Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.

Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.

"Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí)," řekl ČTK Kopecký.

Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. "Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě," uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.

Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. "V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme," dodala.

Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. "Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů," uvedl Starý.

Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Znovu má jednat v úterý ráno, kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) to tento týden nepotvrdil.

"Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu ode dneška až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti," napsal v pátek ČTK ministr.

Hnutí Fridays For Future dnes uvedlo, že komise by mohla rozhodnout o termínu konce těžby a spalování uhlí navzdory tomu, že nemá hotové podklady pro všechny zvažované scénáře. "Snahu rozhodnout již toto úterý považujeme za pokus o zneužití nouzového stavu k prosazení konce využívání uhlí v roce 2038, což je v rozporu se snahou o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia, ke které se ČR zavázala v Pařížské dohodě," uvedlo dnes hnutí ve vyjádření zaslaném ČTK.

Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. "Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun," uvedl Kopecký. "Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun," doplnila Sáričková Benešová.

Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. "To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028," dodala mluvčí.

Související

Více souvisejících

Těžba uhlí Limity těžby hnědého uhlí Česká geologická služba (ČGS) Severočeské doly Energetika Ekonomika ČEZ uhlí doly Karel Havlíček FridaysForFuture

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy