Druhá strana mince. Finsko je obdivuhodně připraveno na vnější hrozby, to jej může rozložit zevnitř

Finsko je v poslední době často zmiňováno ve světových médiích. Nejenže bylo po sedmé v řadě vyhlášeno nejšťastnější zemí světa, ale zároveň se stalo členem NATO, aniž by čelilo bezprostřední odvetě ze strany Ruska.

Navíc jeho propracovaný systém národní bezpečnosti přitahuje pozornost médií, která jej označují za „připravený národ“. Tato připravenost však má i svou odvrácenou stranu – stigma země ohrožené geopolitickými riziky může odradit některé podniky od spolupráce či investic.

Finský model obrany, zdokonalovaný již během studené války, zahrnuje širokou škálu institucí a sektorů. Na rozdíl od Švédska, kde byly během studené války klíčové pomocné vojenské organizace, se finská obrana opírá o spolupráci ozbrojených sil, vládních ministerstev, agentur, státem vlastněných podniků a různých konzultativních orgánů. Tento komplexní přístup zahrnuje nejen armádu, ale také zapojení soukromého sektoru a občanské společnosti.

Připravenost Finska na krizové situace je obdivována, ale ukazuje se, že i zde existují nedostatky. Například během pandemie COVID-19 bylo zjištěno, že zásoby ochranných pomůcek obsahovaly prošlé respirátory.

Podle generála ve výslužbě Pekkka Toveriho, který nyní působí v Evropském parlamentu, trvá desetiletí, než se takový systém podaří vyladit k dokonalosti. Navzdory těmto výzvám Finsko prokazuje schopnost mobilizovat své zdroje a adaptovat se na nové hrozby.

Jedním z klíčových problémů, kterým Finsko čelí, je vnímání země jako cíle geopolitických hrozeb, což může brzdit hospodářský růst. Pro podniky je klíčová stabilita a jakékoli riziko vojenského konfliktu nebo kybernetických útoků může být odrazující.

Přesto se finským společnostem podařilo přesměrovat své obchodní aktivity z Ruska na jiné trhy, což ukazuje na schopnost přizpůsobit se změněným podmínkám.

Švédsko během studené války vybudovalo systém „totální obrany“, který zahrnoval více než 11 000 společností označených za klíčové pro ekonomiku. Vláda se speciálními dohodami zajistila, že tyto podniky mohly fungovat i během případné invaze.

Tento přístup vysílal jasnou zprávu: „I přes hrozby bude naše společnost a ekonomika pokračovat.“ Finsko by mohlo tento model následovat a posílit svou ekonomickou odolnost.

Pro Finsko i další západní země je nyní klíčové přesvědčit investory a podniky, že jejich ekonomiky a společnosti dokážou fungovat i pod tlakem hrozeb. To zahrnuje nejen ukázku odolnosti před potenciálními útoky, ale také efektivní komunikaci s mezinárodním společenstvím.

Země, které se s těmito výzvami vypořádají nejlépe, mají šanci získat důvěru byznysu a posílit svou ekonomiku navzdory hrozbám.