Ekonomové ztrhali dohodu z COP29. Na boj s extrémním počasím rozhodně nestačí

Odborníci pro The Guardian varují, že peníze slíbené dnes budou mít v roce 2035 mnohem nižší reálnou hodnotu, pokud nebude zohledněna inflace. Při historické průměrné inflaci Spojených států (2,38 % ročně) by současná hodnota těchto prostředků klesla o 20 %. Pokud by inflace zůstala vyšší, ztráta by byla ještě výraznější.

Podobné problémy nastaly již v minulosti. Původní cíl 100 miliard dolarů ročně stanovený v roce 2009 nezohledňoval inflaci, což by znamenalo, že v dnešních hodnotách by měl být tento cíl na úrovni 145 miliard dolarů. Přesto donorové země tento nižší cíl dosáhly až v roce 2022, tedy dva roky po termínu.

Ekonomové, včetně předních odborníků jako Nicholas Stern a Amar Bhattacharya, již během summitu upozorňovali, že klimatické financování by mělo být alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2030 a 390 miliard dolarů do roku 2035, přičemž tyto částky byly kalkulovány v hodnotách roku 2022. Při zohlednění inflace by se cíle měly zvýšit na 368 miliard dolarů do roku 2030 a 538 miliard dolarů do roku 2035.

Podle Lisy Sachs, ředitelky Kolumbijského centra pro udržitelnou investici, je závazek 300 miliard dolarů hluboce nedostatečný. „Tento cíl představuje pouhých 12 % odhadovaných potřeb rozvojových zemí, a to i bez zohlednění inflace,“ uvedla.

Naila Kabeer z Londýnské školy ekonomie upozornila, že dohoda nezohledňuje kvalitu ani dostupnost finančních prostředků. Rozvojové země budou závislé na soukromém sektoru, který bude rozhodovat o investicích na základě tržní atraktivity, nikoli podle skutečných potřeb. „Tento přístup nenabízí recept na správný druh investic ani jejich dostupnost,“ dodala.

Dohoda na COP29 je mnohými vnímána jako promarněná příležitost. Odborníci varují, že pokud nebude klimatické financování aktualizováno na základě inflace a reálných potřeb rozvojových zemí, důvěra v mezinárodní klimatická jednání bude dále oslabovat.

Před summitem COP30 v Brazílii, který bude klíčový pro stanovení klimatických plánů na další desetiletí, zůstává otázkou, zda světové společenství dokáže překonat politické rozpory a nabídnout skutečně účinná řešení pro boj s klimatickou krizí.