Členské země EU budou mít možnost zakázat na svém území GMO

"Tato dohoda zajistí větší pružnost pro ty členské státy, které si přejí omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Mezi zastánci a odpůrci GMO navíc nasměruje diskusi, která není zdaleka u konce," uvedla belgická liberální poslankyně a příslušná zpravodajka Frédérique Riesová. Pro návrh se dnes vyslovilo 480 přítomných poslanců, 159 hlasovalo proti a 58 se zdrželo.Evropská komise návrh předložila už v roce 2010 a parlament se jím poprvé zabýval o rok později. Několik let pak ale ležel zablokován kvůli neshodám členských zemí. Kompromis dokázalo nalézt až loni v létě řecké předsednictví EU. S novou podobou souhlasilo 26 z 28 zemí, dvě se zdržely. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu návrh podpořil na počátku loňského listopadu.O plodinách nyní budou moci rozhodovat samy členské země. Doporučení ohledně jejich bezpečnosti bude vydávat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Mezi možnými důvody k rozhodnutí, aby jejich pěstování nebylo na určitém území umožněno, mají patřit například otázky vlivu na životní prostředí, socioekonomické dopady, plánování spojené s využíváním zemědělské půdy či zemědělská politika. Členské státy mohou své rozhodnutí později upravovat či měnit.Pokud státy povolí pěstování GMO, musí podle textu zajistit, aby tyto rostliny nemohly kontaminovat jiné plodiny. Legislativa podtrhuje především nutnost zabránit možné přeshraniční kontaminaci.Podle českého europoslance Pavla Poce (ČSSD), který je místopředsedou výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, přijatý předpis posiluje princip předběžné opatrnosti, které podle něj není v případě GMO nikdy dost. "Rozhodně nejde o snahu EU zbavit se zodpovědnosti. Rozhodovací procesy na úrovni Evropské komise nejsou novým předpisem nijak dotčeny a bez vědeckých důkazů o bezpečnosti prostě pěstování GMO na území EU nemůže být povoleno," řekl Poc zpravodaji ČTK. "Konečně se hnuly ledy. Nechápu, co na tom členským státům trvalo tři roky," dodal Poc.Přijetí kompromisního opatření, které dává větší pravomoci v rozhodování o povolení či zákazu pěstování GMO jednotlivým členským zemím přivítali v plénu také čeští europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Oba ocenili především zohlednění principu, že evropská legislativa se má přijímat jen tehdy, je-li nezbytně nutná. Podle Zahradila je dobré, že "antivědecká hysterie" zaměřená v některých státech proti GMO nebude nyní vnucována i státům, které jsou GMO nakloněny."Schválená směrnice je vyváženým kompromisem, který členským státům poskytuje svobodu volby," uvedl europoslanec Pavel Telička (za ANO). Dosažená dohoda podle něj lépe reflektuje národní specifika a uznává svrchovanost jednotlivých členských zemí v oblasti pěstování GMO.Proti návrhu se už v rozpravě vyslovila poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka výboru pro životní prostředí. Za GMO stojí podle ní především lobbistické skupiny, kterým jde hlavně o zisk. Nezávislé studie podle ní prokazují škodlivost GMO na zdraví lidí i životní prostředí.V Evropě o pěstování GMO není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má region pouze nepatrný podíl. V současnosti je jedinou geneticky modifikovanou plodinou pěstovanou v EU kukuřice MON810. Pěstuje se na 110.000 hektarech ve Španělsku, 9000 v Portugalsku a 3000 v Česku.