Členské země EU budou mít možnost zakázat na svém území GMO

Štrasburk - Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil novou právní úpravu, která umožní členským státům Evropské unie omezit nebo zcela zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Podle poslanců tak bude možné zohlednit rozdílné názory členských zemí v této otázce. Opatření, které se netýká dovozu ani vývozu GMO, bude účinné od jara 2015.

"Tato dohoda zajistí větší pružnost pro ty členské státy, které si přejí omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Mezi zastánci a odpůrci GMO navíc nasměruje diskusi, která není zdaleka u konce," uvedla belgická liberální poslankyně a příslušná zpravodajka Frédérique Riesová. Pro návrh se dnes vyslovilo 480 přítomných poslanců, 159 hlasovalo proti a 58 se zdrželo.Evropská komise návrh předložila už v roce 2010 a parlament se jím poprvé zabýval o rok později. Několik let pak ale ležel zablokován kvůli neshodám členských zemí. Kompromis dokázalo nalézt až loni v létě řecké předsednictví EU. S novou podobou souhlasilo 26 z 28 zemí, dvě se zdržely. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu návrh podpořil na počátku loňského listopadu.O plodinách nyní budou moci rozhodovat samy členské země. Doporučení ohledně jejich bezpečnosti bude vydávat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Mezi možnými důvody k rozhodnutí, aby jejich pěstování nebylo na určitém území umožněno, mají patřit například otázky vlivu na životní prostředí, socioekonomické dopady, plánování spojené s využíváním zemědělské půdy či zemědělská politika. Členské státy mohou své rozhodnutí později upravovat či měnit.Pokud státy povolí pěstování GMO, musí podle textu zajistit, aby tyto rostliny nemohly kontaminovat jiné plodiny. Legislativa podtrhuje především nutnost zabránit možné přeshraniční kontaminaci.Podle českého europoslance Pavla Poce (ČSSD), který je místopředsedou výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, přijatý předpis posiluje princip předběžné opatrnosti, které podle něj není v případě GMO nikdy dost. "Rozhodně nejde o snahu EU zbavit se zodpovědnosti. Rozhodovací procesy na úrovni Evropské komise nejsou novým předpisem nijak dotčeny a bez vědeckých důkazů o bezpečnosti prostě pěstování GMO na území EU nemůže být povoleno," řekl Poc zpravodaji ČTK. "Konečně se hnuly ledy. Nechápu, co na tom členským státům trvalo tři roky," dodal Poc.Přijetí kompromisního opatření, které dává větší pravomoci v rozhodování o povolení či zákazu pěstování GMO jednotlivým členským zemím přivítali v plénu také čeští europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Oba ocenili především zohlednění principu, že evropská legislativa se má přijímat jen tehdy, je-li nezbytně nutná. Podle Zahradila je dobré, že "antivědecká hysterie" zaměřená v některých státech proti GMO nebude nyní vnucována i státům, které jsou GMO nakloněny."Schválená směrnice je vyváženým kompromisem, který členským státům poskytuje svobodu volby," uvedl europoslanec Pavel Telička (za ANO). Dosažená dohoda podle něj lépe reflektuje národní specifika a uznává svrchovanost jednotlivých členských zemí v oblasti pěstování GMO.Proti návrhu se už v rozpravě vyslovila poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka výboru pro životní prostředí. Za GMO stojí podle ní především lobbistické skupiny, kterým jde hlavně o zisk. Nezávislé studie podle ní prokazují škodlivost GMO na zdraví lidí i životní prostředí.V Evropě o pěstování GMO není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má region pouze nepatrný podíl. V současnosti je jedinou geneticky modifikovanou plodinou pěstovanou v EU kukuřice MON810. Pěstuje se na 110.000 hektarech ve Španělsku, 9000 v Portugalsku a 3000 v Česku.

Související

Ministerstvo zemědělství

Geneticky modifikovaná kukuřice: Bude se v Česku opět pěstovat?

Ministerstvo zemědělství nemá informaci o tom, že by se v ČR letos pěstovala nějaká geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. ČTK to dnes sdělil tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Mělo by tak jít o třetí rok za sebou, kdy s ní žádný farmář pole neosel.

Více souvisejících

geneticky modifikované organizmy EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy