Členské země EU budou mít možnost zakázat na svém území GMO

Štrasburk - Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil novou právní úpravu, která umožní členským státům Evropské unie omezit nebo zcela zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Podle poslanců tak bude možné zohlednit rozdílné názory členských zemí v této otázce. Opatření, které se netýká dovozu ani vývozu GMO, bude účinné od jara 2015.

"Tato dohoda zajistí větší pružnost pro ty členské státy, které si přejí omezit pěstování geneticky modifikovaných organismů na svém území. Mezi zastánci a odpůrci GMO navíc nasměruje diskusi, která není zdaleka u konce," uvedla belgická liberální poslankyně a příslušná zpravodajka Frédérique Riesová. Pro návrh se dnes vyslovilo 480 přítomných poslanců, 159 hlasovalo proti a 58 se zdrželo.Evropská komise návrh předložila už v roce 2010 a parlament se jím poprvé zabýval o rok později. Několik let pak ale ležel zablokován kvůli neshodám členských zemí. Kompromis dokázalo nalézt až loni v létě řecké předsednictví EU. S novou podobou souhlasilo 26 z 28 zemí, dvě se zdržely. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu návrh podpořil na počátku loňského listopadu.O plodinách nyní budou moci rozhodovat samy členské země. Doporučení ohledně jejich bezpečnosti bude vydávat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Mezi možnými důvody k rozhodnutí, aby jejich pěstování nebylo na určitém území umožněno, mají patřit například otázky vlivu na životní prostředí, socioekonomické dopady, plánování spojené s využíváním zemědělské půdy či zemědělská politika. Členské státy mohou své rozhodnutí později upravovat či měnit.Pokud státy povolí pěstování GMO, musí podle textu zajistit, aby tyto rostliny nemohly kontaminovat jiné plodiny. Legislativa podtrhuje především nutnost zabránit možné přeshraniční kontaminaci.Podle českého europoslance Pavla Poce (ČSSD), který je místopředsedou výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, přijatý předpis posiluje princip předběžné opatrnosti, které podle něj není v případě GMO nikdy dost. "Rozhodně nejde o snahu EU zbavit se zodpovědnosti. Rozhodovací procesy na úrovni Evropské komise nejsou novým předpisem nijak dotčeny a bez vědeckých důkazů o bezpečnosti prostě pěstování GMO na území EU nemůže být povoleno," řekl Poc zpravodaji ČTK. "Konečně se hnuly ledy. Nechápu, co na tom členským státům trvalo tři roky," dodal Poc.Přijetí kompromisního opatření, které dává větší pravomoci v rozhodování o povolení či zákazu pěstování GMO jednotlivým členským zemím přivítali v plénu také čeští europoslanci Jiří Pospíšil (za TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Oba ocenili především zohlednění principu, že evropská legislativa se má přijímat jen tehdy, je-li nezbytně nutná. Podle Zahradila je dobré, že "antivědecká hysterie" zaměřená v některých státech proti GMO nebude nyní vnucována i státům, které jsou GMO nakloněny."Schválená směrnice je vyváženým kompromisem, který členským státům poskytuje svobodu volby," uvedl europoslanec Pavel Telička (za ANO). Dosažená dohoda podle něj lépe reflektuje národní specifika a uznává svrchovanost jednotlivých členských zemí v oblasti pěstování GMO.Proti návrhu se už v rozpravě vyslovila poslankyně Kateřina Konečná (KSČM), členka výboru pro životní prostředí. Za GMO stojí podle ní především lobbistické skupiny, kterým jde hlavně o zisk. Nezávislé studie podle ní prokazují škodlivost GMO na zdraví lidí i životní prostředí.V Evropě o pěstování GMO není příliš velký zájem a na celosvětové produkci těchto plodin má region pouze nepatrný podíl. V současnosti je jedinou geneticky modifikovanou plodinou pěstovanou v EU kukuřice MON810. Pěstuje se na 110.000 hektarech ve Španělsku, 9000 v Portugalsku a 3000 v Česku.

Související

Ministerstvo zemědělství

Geneticky modifikovaná kukuřice: Bude se v Česku opět pěstovat?

Ministerstvo zemědělství nemá informaci o tom, že by se v ČR letos pěstovala nějaká geneticky modifikovaná (GM) kukuřice. ČTK to dnes sdělil tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Mělo by tak jít o třetí rok za sebou, kdy s ní žádný farmář pole neosel.

Více souvisejících

geneticky modifikované organizmy EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 13 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy