Následky brexitu? Šéf WTO to vidí černě. Do kampaně rázně vstoupil expremiér

Odchod z EU by také vyžadoval nové projednání obchodních vztahů, tedy zopakování toho, co musí země udělat, když se chce stát členem WTO. Británie by tak musela znovu dojednat podmínky obchodu se 161 členskými zeměmi WTO a přišla by o nízká cla nebo bezcelní přístup do 58 zemí, které jsou zahrnuty do 36 obchodních dohod EU.

Británie se připojila k WTO pod záštitou EU a její podmínky členství byly utvářeny během dvaceti let jednání pod vedením Bruselu. V případě, že se Británie rozhodne unii opustit, nebude možné učinit s těmito podmínkami nic ve stylu pouhého "vyjmout a vložit", upozornil Azevedo v rozhovoru s ekonomickým listem Financial Times.

Zdroj: YouTube

"Skoro veškerý britský obchod (se světem) by musel být nějak dojednán," uvedl Azevedo. "Vyjednávání těchto obchodních dohod je nesmírně obtížné a složité. A také pomalé," dodal.

Británie by se také mohla případně rozhodnout, že jednoduše zruší všechny bariéry obchodu a bude bezcelním státem. To však Azevedo považuje za nepravděpodobné.

Do kampaně vstoupil Brown

„Spolupráce pro nás není možností, ale nutností," prohlásil Brown, který do Bruselu přijel na pozvání labouristických europoslanců. Ve spojení s unií se bude podle něho Británie lépe vyrovnávat jak s ekonomickými, tak bezpečnostními riziky.

Člen strany, jejíž velká většina podporuje setrvání v EU, připomněl, že Británie má být ve druhé polovině roku 2017 předsednickou zemí osmadvacítky. Londýn by v té době podle Browna měl vést unii k řešení několika zásadních témat, které expremiér nyní použil jako argumenty pro zachování současného vztahu Británie s EU.

Patři mezi ně podpora zaměstnanosti, energetická unie, potírání daňových rájů či společný boj proti terorismu a ilegální imigraci. „Neexistuje způsob, jak by si jediná země mohla poradit s ilegální imigrací, to musí udělat společnými silami EU," prohlásil pětašedesátiletý politik, který vedl Británii v letech 2007-2010.

Právě omezení imigrace do Británie je přitom jedním z hlavních argumentů zastánců takzvaného brexitu, kteří tvrdí, že bez přímých vazeb na Brusel bude moci Londýn regulovat množství lidí přicházejících z nových členských zemí EU a zároveň sníží riziko terorismu spojené se současnou vlnou migrantů z islámských zemí.

Podle Browna je však potřeba, aby Británie právě kvůli této otázce zůstala v EU a přispěla k zásadní změně imigrační politiky. „Potřebujeme moderní Marshallův plán... Musíme se zaměřit na lidi, kteří utíkají proto, že nemají žádné příležitosti," použil paralelu s plánem americké finanční pomoci Evropě po druhé světové válce.

Brown rovněž s nadsázkou odpověděl na jedno z hesel kampaně pro odchod, které zní „Opusťme Evropu, vstupme do světa". „Jediný člověk, který by to ve světě chtěl, je Donald Trump," řekl v narážce na to, že většina světových obchodních partnerů EU preferuje setrvání šedesátimilionové země v rámci společného evropského trhu.

Podle labouristického europoslance Richarda Corbeta se levice poučila z kampaně před předloňským referendem o skotské nezávislosti, kdy se spojila s konzervativci proti odtržení Skotů, což prý poškodilo její obraz u voličů. Nyní proto obě hlavní britské strany vedou svou vlastní kampaň. Corbet připustil, že současný šéf strany Jeremy Corbyn se zpočátku stavěl ke kampani poněkud rezervovaně, avšak v posledních dnech podle něho začal zřetelněji vystupovat proti brexitu.