Německo zavedlo mýtné i pro osobní auta, platit se bude od roku 2019

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 676 korun), dvouměsíční od 7 do 50 eur (189 až 1351 korun). Nejdražší roční mýtné přijde na 130 eur (3513 korun).

Dálniční známka bude elektronická a řidiči si ji budou moci koupit na internetu, v mobilní aplikaci nebo na dálnicích poblíž německých hranic. Musí přitom uvést poznávací značku vozu i údaje o objemu motoru nebo jeho emisní normě. Pokud technické údaje nevyplní, bude jim automaticky účtován nejvyšší poplatek za vybrané časové období.

Německo už sice zákon o mýtném pro osobní auta schválilo v roce 2015, kvůli výhradám Evropské komise a protestům sousedních zemí ho ale dosud nezavedlo. Evropská komise původní normu považovala za diskriminační a spolkovou republiku loni v září žalovala u unijního soudu. Po zhruba dvou měsících se obě strany dohodly na kompromisu, který spočívá ve zvýhodnění velmi ekologických vozů a snížení cen za krátkodobé dálniční známky pro cizince.

Spolkový sněm dnes tento kompromis vtělil do dvojice novel navzdory odporu opozičních stran Levice a Zelených, podle níž je finančně nejistý, protievropský a zavádí nové hranice. Ministr dopravy je naproti tomu přesvědčen, že mýtné, které se má začít vybírat za dva roky, je spravedlivé, evropské a ekologické.

I dnes schválené úpravy ale počítají s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Řidiči aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích.

Dnes schválený systém mýtného kritizuje několik evropských zemí, podle nichž je nadále diskriminační vůči zahraničním řidičům. Rakousko kvůli němu hrozí žalobou. "Z našeho pohledu je německé mýtné protiprávní," zopakoval dnes svůj postoj ministr dopravy Jörg Leichtfried. Český premiér Bohuslav Sobotka projekt označil za diskriminační. ČR by se podle něj mohla připojit k případné žalobě.

Na německé politické scéně budí rozpaky také finanční stránka plánu, který může být podle některých odborníků i ztrátový. Ministr dopravy Dobrindt si od zavedení dálničních poplatků pro osobní auta slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun).

Terčem debat je také otázka provozu na dálnicích v příhraničních regionech, které často využívají i cizinci. Výjimky v pohraničí žádá komora německých zemí Spolková rada, protože se obává, že by paušální zavedení mýtného ohrozilo příhraniční obchod a spolupráci. Ministerstvo dopravy s výjimkami na dálnicích nepočítá a argumentuje tím, že cizinci už takhle budou osvobozeni od platby za použití silnic prvních tříd. Není vyloučeno, že kvůli tomu Spolková rada uplatní právo námitky, což by zavedení mýtného mohlo ještě zkomplikovat.

Spolková republika je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Nákladní vozy už za jejich použití platí řadu let.