Berlín/Brusel - Německý list Der Spiegel nedávno přinesl šokující odhalení o tajných schůzkách mezi pěticí největších německých automobilek. Volkswagen, BMW, Audi, Porsche a Daimler se zřejmě domlouvaly na koordinovaném přístupu k dodavatelům a cenách řady dodávaných komponentů, včetně systémů kontroly emisí u naftových vozů. Obvinění z vytvoření kartelu donutily jednat Berlín i Brusel. Magazín Politico poukazuje na obtíže takového šetření, protože to, co se zdá jako kartel pro veřejnost nemusí být kartelem pro regulátory.
To, co se nejdříve zdá jako tajná a protizákonná dohoda může nakonec vypadat jinak ve světle nových faktů nebo když tyto skutečnosti neznamenají porušení právních předpisů EU. Evropská komise počátkem tohoto roku upustila např. od zkoumání údajného kartelu producentů bioethanolu a před 18 měsíci též upustila od podobného šetření největších světových investičních bank.
„Kromě případů klasických kartelů pouhá skutečnost, že konkurenti spolupracují a vyměňují si informace, sama o sobě nestačí k nalezení přestoupení (zákona)," poukazuje Paul Lugard, partner v advokátní kanceláři Baker Botts v Bruselu. Zda je to nezákonné či ne, závisí na tom, jak spolupracovali a proč, jaké informace byly vyměněny a jaký vliv měla spolupráce, vysvětluje Lugard.
Konkurenti mohou společně pracovat na vývoji nových technologií nebo na zavádění nezbytné infrastruktury. Společný nákup je vnímán jako podpora hospodářská soutěže. Automobilka Volkswagen se vyjádřila, že „naprosto běžné“ u automobilek na celém světě „vyměňovat si informace o technických otázkách s cílem zvýšit tempo a kvalitu inovací.“ Dodala, že spolupráce mezi konkurenty může snížit náklady pro spotřebitele.
Mluvčí společnosti Daimler odmítl komentovat „spekulace", ale uvedl, že společnost má „komplexní program pro dodržování antimonopolních pravidel." Mluvčí BMW sdělil, že situaci hodnotí. Začátkem tohoto týdne uvedl, že některé diskuse, o kterých referoval Der Spiegel, měly za cíl zvýšit dostupnost výfukových plynů v Evropě.
Problémy spojené s vyšetřováním
Automobilový průmysl je výkladní průmysl Německa a základní pilíř její ekonomiky. Vliv automobilek proto zasahuje do politiky a administrativy. Ricardo Cardoso, mluvčí Komise pro hospodářskou soutěž, nicméně tvrdí, že se automobilkám nedostává z jejich strany zvláštního zacházení. Odkazuje na dosavadní přehled výsledků Komise, podle něhož odhalila v automobilovém průmyslu devět kartelů za posledních 10 let a pokutovala společnosti ve výši téměř 6 miliard EUR - včetně sankce ve výši 2,9 miliardy EUR pro kartel výrobců kamionů, sestávající ze společnosti Daimler a dvou dceřiných poboček společnosti Volkswagen.
Podle listu Der Spiegel se Volkswagen se v červenci 2016 přiznal německým a evropským orgánům pro vymáhání práva, aby si zajistil zajistit imunitu vůči pokutám. Podle novin Süddeutsche Zeitung společnost Daimler předala regulačním orgánům informace už v roce 2014 nebo dokonce dříve. Obě společnosti byly v nedávných letech nejvíce postiženi pokutami za protizákonné chování. Podle kritiků systém imunity povzbuzuje společnosti, aby vylíčily své chování v nejhorším možném světle.
Nárokování si imunity nedovoluje žalovaným společnostem se vyjadřovat o případu, protože by jí byly zbaveny z důvodu zveřejnění klíčových informací možných ovlivnit vyšetřování dalších možných viníků. Ti by se mohli na jejich základě pokusit zničit důkazy. Mluvení o případu se zdržuje i Komise ze strachu, že tím „dá hlášku“ potencionálním obžalovaným a z respektu vůči presumpci neviny. Pro obě strany to ale vytváří složitou situaci ve vztahu k informace se dožadující evropské veřejnosti.
Vyšetřování kartelových dohod v EU často trvá léta. Sankce za kartelovou dohodu týkající se prodeje tepelných systémů automobilů ve výši 155 milionů eur padly v roce 2017, po sedmi letech, kdy společnost Panasonic zašla za regulačními orgány. Podnět k jinému případu, týkajícího se generátorů střídavého proudu, dala společnost Denso v únoru 2011, pokuty ve výši 137 miliónů eur za kartelové podvody padly až v roce 2016.
Nový viník?
Financial Times referují o novém dokumentu, které mají k dispozici vyšetřovatelé, podle něhož se pětice automobilek snažila manipulovat s emisními technologiemi, aby byly v souladu s regulačních standardů v USA. Nejzávažnější nepotvrzené obvinění zní, že automobilky tajně souhlasily s používáním jen malých, levných nádrží pro kapalný roztok Adlblue, které neutralizují výfukové emise v naftových vozidlech.
V dokumentech se poprvé objevuje i největší světový dodavatel automobilových dílů, společnost Bosch. Stuttgartská společnost údajně pomohla výrobcům automobilů vyvinout strategii „dávkování" pro snížení spotřeby přípravku Adblue. Bosch uvedl v pátek, že o celé záležitosti ví pouze z médií a že evropské či německé antimonopolní úřady se jej zatím vůbec nedotázaly ohledně jeho účastni v celé situaci. „Jelikož nemáme podrobnosti o vyšetřovaných záležitostech, nemůžeme s k nim vyjádřit," uvedla společnost.
Související
Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům
Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
před 2 hodinami
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
před 3 hodinami
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
před 4 hodinami
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
před 5 hodinami
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
před 6 hodinami
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
před 6 hodinami
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
před 7 hodinami
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
před 8 hodinami
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
před 9 hodinami
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
před 9 hodinami
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 10 hodinami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 11 hodinami
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 12 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 12 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 14 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Zdroj: Libor Novák