Německý Ježek v kleci? Zkoumání „automobilového kartelu“ představuje zapeklitý hlavolam

Berlín/Brusel - Německý list Der Spiegel nedávno přinesl šokující odhalení o tajných schůzkách mezi pěticí největších německých automobilek. Volkswagen, BMW, Audi, Porsche a Daimler se zřejmě domlouvaly na koordinovaném přístupu k dodavatelům a cenách řady dodávaných komponentů, včetně systémů kontroly emisí u naftových vozů. Obvinění z vytvoření kartelu donutily jednat Berlín i Brusel. Magazín Politico poukazuje na obtíže takového šetření, protože to, co se zdá jako kartel pro veřejnost nemusí být kartelem pro regulátory.

To, co se nejdříve zdá jako tajná a protizákonná dohoda může nakonec vypadat jinak ve světle nových faktů nebo když tyto skutečnosti neznamenají porušení právních předpisů EU. Evropská komise počátkem tohoto roku upustila např. od zkoumání údajného kartelu producentů bioethanolu a před 18 měsíci též upustila od podobného šetření největších světových investičních bank.

„Kromě případů klasických kartelů pouhá skutečnost, že konkurenti spolupracují a vyměňují si informace, sama o sobě nestačí k nalezení přestoupení (zákona)," poukazuje Paul Lugard, partner v advokátní kanceláři Baker Botts v Bruselu. Zda je to nezákonné či ne, závisí na tom, jak spolupracovali a proč, jaké informace byly vyměněny a jaký vliv měla spolupráce, vysvětluje Lugard.

Konkurenti mohou společně pracovat na vývoji nových technologií nebo na zavádění nezbytné infrastruktury. Společný nákup je vnímán jako podpora hospodářská soutěže. Automobilka Volkswagen se vyjádřila, že „naprosto běžné“ u automobilek na celém světě „vyměňovat si informace o technických otázkách s cílem zvýšit tempo a kvalitu inovací.“ Dodala, že spolupráce mezi konkurenty může snížit náklady pro spotřebitele.

Mluvčí společnosti Daimler odmítl komentovat „spekulace", ale uvedl, že společnost má „komplexní program pro dodržování antimonopolních pravidel." Mluvčí BMW sdělil, že situaci hodnotí. Začátkem tohoto týdne uvedl, že některé diskuse, o kterých referoval Der Spiegel, měly za cíl zvýšit dostupnost výfukových plynů v Evropě.

Problémy spojené s vyšetřováním

Automobilový průmysl je výkladní průmysl Německa a základní pilíř její ekonomiky. Vliv automobilek proto zasahuje do politiky a administrativy. Ricardo Cardoso, mluvčí Komise pro hospodářskou soutěž, nicméně tvrdí, že se automobilkám nedostává z jejich strany zvláštního zacházení. Odkazuje na dosavadní přehled výsledků Komise, podle něhož odhalila v automobilovém průmyslu devět kartelů za posledních 10 let a pokutovala společnosti ve výši téměř 6 miliard EUR - včetně sankce ve výši 2,9 miliardy EUR pro kartel výrobců kamionů, sestávající ze společnosti Daimler a dvou dceřiných poboček společnosti Volkswagen.

Podle listu Der Spiegel se Volkswagen se v červenci 2016 přiznal německým a evropským orgánům pro vymáhání práva, aby si zajistil zajistit imunitu vůči pokutám. Podle novin Süddeutsche Zeitung společnost Daimler předala regulačním orgánům informace už v roce 2014 nebo dokonce dříve. Obě společnosti byly v nedávných letech nejvíce postiženi pokutami za protizákonné chování. Podle kritiků systém imunity povzbuzuje společnosti, aby vylíčily své chování v nejhorším možném světle.

Nárokování si imunity nedovoluje žalovaným společnostem se vyjadřovat o případu, protože by jí byly zbaveny z důvodu zveřejnění klíčových informací možných ovlivnit vyšetřování dalších možných viníků. Ti by se mohli na jejich základě pokusit zničit důkazy. Mluvení o případu se zdržuje i Komise ze strachu, že tím „dá hlášku“ potencionálním obžalovaným a z respektu vůči presumpci neviny. Pro obě strany to ale vytváří složitou situaci ve vztahu k informace se dožadující evropské veřejnosti.

Vyšetřování kartelových dohod v EU často trvá léta. Sankce za kartelovou dohodu týkající se prodeje tepelných systémů automobilů ve výši 155 milionů eur padly v roce 2017, po sedmi letech, kdy společnost Panasonic zašla za regulačními orgány. Podnět k jinému případu, týkajícího se generátorů střídavého proudu,  dala společnost Denso v únoru 2011, pokuty ve výši 137 miliónů eur za kartelové podvody padly až v roce 2016.

Nový viník?

Financial Times referují o novém dokumentu, které mají k dispozici vyšetřovatelé, podle něhož se pětice automobilek snažila manipulovat s emisními technologiemi, aby byly v souladu s regulačních standardů v USA. Nejzávažnější nepotvrzené obvinění zní, že automobilky tajně souhlasily s používáním jen malých, levných nádrží pro kapalný roztok Adlblue, které neutralizují výfukové emise v naftových vozidlech.

V dokumentech se poprvé objevuje i největší světový dodavatel automobilových dílů, společnost Bosch. Stuttgartská společnost údajně pomohla výrobcům automobilů vyvinout strategii „dávkování" pro snížení spotřeby přípravku Adblue. Bosch uvedl v pátek, že o celé záležitosti ví pouze z médií a že evropské či německé antimonopolní úřady se jej zatím vůbec nedotázaly ohledně jeho účastni v celé situaci. „Jelikož nemáme podrobnosti o vyšetřovaných záležitostech, nemůžeme s k nim vyjádřit," uvedla společnost.

Související

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.
Volkswagen Původní zpráva

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Více souvisejících

volkswagen BMW

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy