Německý Ježek v kleci? Zkoumání „automobilového kartelu“ představuje zapeklitý hlavolam

Berlín/Brusel - Německý list Der Spiegel nedávno přinesl šokující odhalení o tajných schůzkách mezi pěticí největších německých automobilek. Volkswagen, BMW, Audi, Porsche a Daimler se zřejmě domlouvaly na koordinovaném přístupu k dodavatelům a cenách řady dodávaných komponentů, včetně systémů kontroly emisí u naftových vozů. Obvinění z vytvoření kartelu donutily jednat Berlín i Brusel. Magazín Politico poukazuje na obtíže takového šetření, protože to, co se zdá jako kartel pro veřejnost nemusí být kartelem pro regulátory.

To, co se nejdříve zdá jako tajná a protizákonná dohoda může nakonec vypadat jinak ve světle nových faktů nebo když tyto skutečnosti neznamenají porušení právních předpisů EU. Evropská komise počátkem tohoto roku upustila např. od zkoumání údajného kartelu producentů bioethanolu a před 18 měsíci též upustila od podobného šetření největších světových investičních bank.

„Kromě případů klasických kartelů pouhá skutečnost, že konkurenti spolupracují a vyměňují si informace, sama o sobě nestačí k nalezení přestoupení (zákona)," poukazuje Paul Lugard, partner v advokátní kanceláři Baker Botts v Bruselu. Zda je to nezákonné či ne, závisí na tom, jak spolupracovali a proč, jaké informace byly vyměněny a jaký vliv měla spolupráce, vysvětluje Lugard.

Konkurenti mohou společně pracovat na vývoji nových technologií nebo na zavádění nezbytné infrastruktury. Společný nákup je vnímán jako podpora hospodářská soutěže. Automobilka Volkswagen se vyjádřila, že „naprosto běžné“ u automobilek na celém světě „vyměňovat si informace o technických otázkách s cílem zvýšit tempo a kvalitu inovací.“ Dodala, že spolupráce mezi konkurenty může snížit náklady pro spotřebitele.

Mluvčí společnosti Daimler odmítl komentovat „spekulace", ale uvedl, že společnost má „komplexní program pro dodržování antimonopolních pravidel." Mluvčí BMW sdělil, že situaci hodnotí. Začátkem tohoto týdne uvedl, že některé diskuse, o kterých referoval Der Spiegel, měly za cíl zvýšit dostupnost výfukových plynů v Evropě.

Problémy spojené s vyšetřováním

Automobilový průmysl je výkladní průmysl Německa a základní pilíř její ekonomiky. Vliv automobilek proto zasahuje do politiky a administrativy. Ricardo Cardoso, mluvčí Komise pro hospodářskou soutěž, nicméně tvrdí, že se automobilkám nedostává z jejich strany zvláštního zacházení. Odkazuje na dosavadní přehled výsledků Komise, podle něhož odhalila v automobilovém průmyslu devět kartelů za posledních 10 let a pokutovala společnosti ve výši téměř 6 miliard EUR - včetně sankce ve výši 2,9 miliardy EUR pro kartel výrobců kamionů, sestávající ze společnosti Daimler a dvou dceřiných poboček společnosti Volkswagen.

Podle listu Der Spiegel se Volkswagen se v červenci 2016 přiznal německým a evropským orgánům pro vymáhání práva, aby si zajistil zajistit imunitu vůči pokutám. Podle novin Süddeutsche Zeitung společnost Daimler předala regulačním orgánům informace už v roce 2014 nebo dokonce dříve. Obě společnosti byly v nedávných letech nejvíce postiženi pokutami za protizákonné chování. Podle kritiků systém imunity povzbuzuje společnosti, aby vylíčily své chování v nejhorším možném světle.

Nárokování si imunity nedovoluje žalovaným společnostem se vyjadřovat o případu, protože by jí byly zbaveny z důvodu zveřejnění klíčových informací možných ovlivnit vyšetřování dalších možných viníků. Ti by se mohli na jejich základě pokusit zničit důkazy. Mluvení o případu se zdržuje i Komise ze strachu, že tím „dá hlášku“ potencionálním obžalovaným a z respektu vůči presumpci neviny. Pro obě strany to ale vytváří složitou situaci ve vztahu k informace se dožadující evropské veřejnosti.

Vyšetřování kartelových dohod v EU často trvá léta. Sankce za kartelovou dohodu týkající se prodeje tepelných systémů automobilů ve výši 155 milionů eur padly v roce 2017, po sedmi letech, kdy společnost Panasonic zašla za regulačními orgány. Podnět k jinému případu, týkajícího se generátorů střídavého proudu,  dala společnost Denso v únoru 2011, pokuty ve výši 137 miliónů eur za kartelové podvody padly až v roce 2016.

Nový viník?

Financial Times referují o novém dokumentu, které mají k dispozici vyšetřovatelé, podle něhož se pětice automobilek snažila manipulovat s emisními technologiemi, aby byly v souladu s regulačních standardů v USA. Nejzávažnější nepotvrzené obvinění zní, že automobilky tajně souhlasily s používáním jen malých, levných nádrží pro kapalný roztok Adlblue, které neutralizují výfukové emise v naftových vozidlech.

V dokumentech se poprvé objevuje i největší světový dodavatel automobilových dílů, společnost Bosch. Stuttgartská společnost údajně pomohla výrobcům automobilů vyvinout strategii „dávkování" pro snížení spotřeby přípravku Adblue. Bosch uvedl v pátek, že o celé záležitosti ví pouze z médií a že evropské či německé antimonopolní úřady se jej zatím vůbec nedotázaly ohledně jeho účastni v celé situaci. „Jelikož nemáme podrobnosti o vyšetřovaných záležitostech, nemůžeme s k nim vyjádřit," uvedla společnost.

Související

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.
Volkswagen Původní zpráva

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Více souvisejících

volkswagen BMW

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 2 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 7 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?

Spojené státy si připomínají pětadvacáté výročí teroristických útoků, při kterých v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii zahynulo téměř tři tisíce lidí. Deník The Guardian oslovil americké čtenáře, aby popsali, jak tyto události ovlivnily jejich každodenní životy i celou zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy