Lidé už nenosí po kapsách drobné, co mají dělat bezdomovci? Charita řeší bezkontaktní platby

Londýn - Podle průzkumu britské organizace UK Payments mají bezkontaktní karty zřetelný dopad na používání hotovosti. Co mají dělat bezdomovci a jim podobní, kteří žijí z příspěvků kolemjdoucích? Charitaticní organizace proto přicházejí s různými inovacemi.

Společnost pro výzkum trhu YouGov zjistila, že 34 procent Britů si myslí, že za 20 let už se na britských ostrovech hotovost používat nebude.

"Dnešní spotřebitelé upřednostňují platby kartami a mobilním telefonem před hotovostí, což pochopitelně ovlivňuje i způsob, jak obstarat peníze," říká Paulette Roweová ze společnosti Barclaycard Payment Solutions. "Deset let od doby, co jsme v Británii zavedli bezkontaktní platby, se už více než polovina transakcí do limitu 30 liber provádí technologií 'přiložit a jít'," citoval ji zpravodajský server BBC.

Její firma vloni spolu s 11 charitativními společnostmi testovala bezkontaktní dárcovské boxy. Lehká, snadno přenosná krabice vypadá jako běžná schránka na výběr peněz, ale uvnitř má zabudovanou čtečku bezkontaktních karet. Boxy byly umístěny u pokladen v supermarketech, nebo s nimi chodili dobrovolníci. Zjistilo se, že průměrná darovaná suma něco přes tři libry (asi 90 Kč) převýšila peněžní částky, jaké lidi házeli do charitativních schránek dřív. Bezkontaktní boxy hodlá v budoucnu využívat přes 40 procent charitativních organizací.

Amsterodamská společnost N=5 přišla s kabátem, do kterého všila čtečku karet a LCD displej. Jedno přiložení karty znamená příspěvek jednoho eura (asi 26 Kč). Zimní kabát testovala koncem loňského roku v Rotterdamu a v Amsterodamu. Za dary by pak bezdomovec mohl v příslušné charitě získat jídlo a další nezbytnosti.

Jiné charitativní organizace oblékají do vestiček se čtečkami karet zvířata. Například u Blue Cross jste se mohli pomazlit se psem a přitom "pustit chlup". Ten standardně činil dvě libry (asi 60 Kč), ale na přání vám psovod mohl částku manuálně změnit. Psí "schránky" si získaly popularitu a i když jejich přínos zatím nebyl nijak úžasný, do budoucna s nimi organizace rozhodně počítá.

Společnost UK Payments předpovídá, že v roce 2026 se bude v hotovosti provádět jen 21 procent plateb, zatímco loni to bylo 40 procent. Pokud by charity přijímaly pouze hotovost, ročně by tak podle Barclaycard přicházely o 80 milionů liber.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.
bankomaty

Dovolená v zahraničí: Je výhodné platit kartou a vybírat hotovost v cizině?

Pro financování zahraniční dovolené už není nutné se zatěžovat velkým množstvím hotovosti. Zejména v rámci Evropské unie je možné spoléhat na bezproblémové platby kartou nebo výběry hotovosti ve měně dané země. Avšak je třeba si dávat pozor na potenciální poplatky a specifika související se směnou měnových kurzů, a to jak před odjezdem, tak i během pobytu na dovolené. Je rozumné, aby spotřebitelé nepodceňovali ani rizika spojená s výběrem konkrétního bankomatu a zvolenou transakční metodou, sdělil naši redakci dTest.

Více souvisejících

platební karty charita peníze Ekonomika Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy